Giancarlo Fisichella v roce 2012 ve FIA WEC u Ferrari | |
Narození | 14. ledna 1973 (51 let) Řím, Itálie |
---|---|
Národnost | Itálie |
Kariéra ve Formuli 1 | |
Aktivní roky | 1996–2009 |
Týmy | Minardi (1996) Jordan (1997, 2002–2003) Benetton (1998–2001) Sauber (2004) Renault (2005–2007) Force India (2008–2009) Ferrari (2009) |
Závody | 231 (229 startů) |
Mistr světa | 0 |
Vyhrané závody | 3 |
Stupně vítězů | 19 |
Body celkem | 275 |
Pole positions | 4 |
Nejrychlejší kola | 2 |
Nejlepší umístění v sezóně | 4. místo (2006) |
Nejlepší umístění v závodě | 1. místo |
První závod | Grand Prix Austrálie 1996 |
První vítězství | Grand Prix Brazílie 2003 |
Poslední vítězství | Grand Prix Malajsie 2006 |
Poslední závod | Grand Prix Abú Zabí 2009 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giancarlo Fisichella (* 14. ledna 1973, Řím) je bývalý italský pilot Formule 1, známý také pod přezdívkou Fisico nebo Fisi. Testuje pro tým Scuderia Ferrari a předtím kromě Ferrari jezdil za týmy Force India, Renault, Sauber, Jordan, Benetton a Minardi. Celkem vyhrál tři závody, první po chaotické Grand Prix Brazílie v roce 2003, kde se ještě po závodě nevědělo, kdo vyhrál. Fisichella byl uznán jako vítěz až následující týden a ocenění dostal na další velké ceně. Do týmu Renault přišel v roce 2005, kde v kokpitu vystřídal Jarna Trulliho a první závod v novém týmu vyhrál v Austrálii roku 2005. Vítězství v sezóně ale už zopakovat nedokázal a byl tak zastíněn mistrem světa a stájovým kolegou, Fernandem Alonsem. Fisichella také vlastnil od roku 2005 do roku 2009 svůj tým FMS International, který jezdil v sérii GP2.
Giancarlo je ženatý se svou manželkou Lunou a spolu mají dvě děti, Carlottu a Christophera.
Po třetím místě v Grand Prix Japonska 2006, věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce.
Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na motokárách. To bylo v roce 1984 v národním šampionátu minimotokár (60 cm³) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech 1986 a 1987. V roce 1988 se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce 1989 a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství formule Alfa. Roku 1992 přešel do závodního vozu RC Motorsport a startoval v Italské Formuli 3 hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok 1994 mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byly výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce 1995 opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech, v seriálu DTM s vozem Alfa Romeo, ale získal pouze 30 bodů a to stačilo jen na 15. místo.
Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od Minardi k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce 1996 ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance a Fisichella byl v průběhu sezóny nahrazen Giovannim Lavaggim. Stihl se věnovat i cestovním vozům a v seriálu ITC s Alfou Romeo skončil na celkovém 6. místě se 139 body.
Pro rok 1997 ho angažoval Eddie Jordan, do svého týmu Jordan. Fisichellovým týmovým kolegou se stal mladší bratr Michaela Schumachera, Ralf, který byl šampiónem Formule Nippon. A při Grand Prix Kanady vystoupal Fisichella poprvé na stupně vítězů. Na okruhu Hockenheimring měl Fisichella blízko k vítězství, ale střet s Gerhardem Bergerem znamenal konec snu o vítězství, na který si musel počkat ještě šest let. Svůj talent předvedl Fisichella i v deštivém závodě v Belgii, kde skončil druhý za Michaelem Schumacherem. Po tomto závodě, podepsal Fisichella smlouvu pro rok 1998 s týmem Benetton.
Fisichella však nepřišel do týmu Benetton právě ve vhodnou dobu, dodavatel motorů Renault oznámil odchod z F1 a Benetton byl bez motorů. Používal tak vylepšené verze z roku 1997. Přesto ale Fisichella skončil druhý v Kanadě a Monaku, a právě v Kanadě, kdy opět útočil na vítězství, přišel problém s převodovkou, který ho zpomalil. V závodě v Rakousku, získal Fisichella své první pole position. Ale střet s Jeanem Alesim ho stál dobrý výsledek v závodě. V druhé polovině sezóny už se projevila slabost týmu Benetton a Fisichella získal už jen další 2 body.
Rok 1999 byl v mnoha věcech podobný tomu předchozímu. Opět skončil druhý v Monaku a zase mu jen o vlásek uniklo vítězství. Tentokrát to bylo v Grand Prix Evropy, kde havaroval a odstoupil z prvního místa. Opět se projevila Giancarlova smůla na vítězství, která trvala ještě další čtyři roky, protože závod v Evropě byl asi největší šancí na zisk vítězství.
Sezóna 2000 opět začala pro Fisichellu velice slibně. Opět dokázal vystoupat na stupně vítězů: byl druhý v Brazílii a třetí v Kanadě a v Monaku. Druhá polovina ale už jako tradičně znamenala úpadek ve výkonu Benettonu a Fisichella už nezískal ani bod. Giancarlo ale zastínil týmového kolegu Alexandera Wurze, který tým po sezóně opustil. Nahradil ho mladý Brit Jenson Button. Dodavatel motorů Renault se opět vrátil k Benettonu, ale vše bylo dohodnuto asi příliš pozdě a tým bojoval v celé sezóně se slabými týmy Minardi a Prost. Fisichella bodoval jen třikrát, ale vystoupil na stupně vítězů ve velké ceně Belgie. To už byl u týmu Mike Gascoyne. Jeho výsledky ale moc Benetton neuspokojily a tak přešel Giancarlo na rok 2002 do týmu Jordan.
V sezóně 2002 získal Fisichella jen 7 bodů, jelikož Jordan s motory Honda nebyl příliš konkurenceschopný a zlaté časy Frentzena byly nenávratně pryč. Honda přestala Jordanu dodávat motory a pro rok 2003 se stal dodavatelem Ford. Fisichella u týmu zůstal. Stále se však tým nedokázal vyhrabat z chvostu pole. Přesto dokázal Giancarlo poprvé zvítězit. Bylo to v Brazílii, kde se spustil obrovský liják. Závod musel být po kolizi Alonsa s Webberem zastaven a vítězem byl vyhlášen Kimi Räikkönen na McLarenu. Po neshodách, které kolo se vlastně bude počítat jako poslední, byl ale nakonec označen jako vítěz Fisichella a trofej pro vítěze dostal až v dalším závodě v Imole. Ital však dokázal bodovat už jen jednou v sezóně,když skončil sedmý na okruhu Indianapolis.
Nespokojen s týmem Jordan, odešel Fisichella na rok 2004 do týmu Sauber a doufal, že tady se mu povede lépe, když Sauberu byly dodávány motory Ferrari. Fisichella jezdil po celý rok docela dobře, hodně krát bodoval a porážel celkem pravidelně týmového kolegu Felipe Massu. Tady si ho opět vyhlídl šéf týmu Renault (dříve jako Benetton), Flavio Briatore a podepsal s Fisichellou smlouvu na rok 2005, jako stájový kolega Fernanda Alonsa.
Fisichella hned vyhrál v prvním závodě v Austrálii a vypadalo to na dobrou sezónu. Giancarlo však výrazně zaostával za Alonsem, i kola zajížděl pomalejší. Také ho provázely technické potíže a tak na stupně vítězů vystoupal až ke konci sezóny v Itálii a Japonsku. V Japonsku ale přišel o vítězství až v posledním kole, kde neudržel za zády McLaren Kimiho Räikkönena. Fisichellovy a Alonsovy výsledky však stačily k tomu, aby Renault vyhrál pohár konstruktérů před týmem Ferrari, který dominoval předchozích 6 sezón.
Rok 2006 opět začal dobře. Fisichella vyhrál v Grand Prix Malajsie 2006, kde startoval z pole position. Ale pak se mu už zase tolik nedařilo, ve dvou kvalifikacích po sobě, skončil až za první desítkou. V Monaku dostal dokonce penalizaci, za blokování Davida Coultharda. To všechno znamenalo, že byl opět zastíněn mladším Fernandem Alonsem. Ale dobré výsledky v druhé polovině sezóny, včetně druhého místa za Alonsem v Grand Prix USA znamenaly, že pro Fisichellu byl rok 2006 nejlepší v F1: skončil čtvrtý v poháru jezdců, s 72 body, jedním vítězstvím a pěti pódiovými umístěními.
Po odchodu Fernanda Alonsa do McLarenu, se stal Fisichella jedničkou v týmu a dostal k sobě bývalého testovacího jezdce, Fina Heikki Kovalainena. Testovacím jezdcem se stal Nelson Piquet Jr. Tým měl nové sponzory, po zákazu sponzorů tabákových výrobků, a byly předvedeny i nové barvy: bílá, oranžová, tmavě modrá a tradiční žlutá.
Renault už ale neprokazoval takovou rychlost jako v předchozích dvou letech. Také se na tom možná podepsala nucená výměna dodavatele pneumatik, když z F1 odešel Michelin a všechny týmy musely přestoupit na pneumatiky Bridgestone. V prvních závodech se Fisichellovi vedlo lépe než nováčkovi a týmovému kolegovi Kovalainenovi, ale v Kanadě a USA mladý Fin Fisichellu porazil. Už před Španělskou Grand Prix to vypadalo, že Renault už by mohl být konečně rychlejší, ale série problémů s palivem oba jezdce stála dobré umístění. V Kanadě byl Giancarlo diskvalifikován, společně s Felippem Massou, za opuštění pit lane při červeném světle, když se ostatní vozy řadily za safety carem. Později se ukázalo, že Fisichella se vyhýbal ostatním vozům v pit lane a červené světlo nezaregistroval. V druhé polovině sezóny se Giancarlovi už moc nedařilo a byl porážen svým stájovým kolegou Kovalainenem. Celkově byl klasifikován jako osmý, když nasbíral 21 bodů.
Dne 10. ledna 2008 byl oficiálně oznámen podpis nové dvouleté smlouvy mezi jezdcem Giancarlem Fisichellou a indickou stájí Force India. Jeho týmovým kolegou byl Adrian Sutil. Sezóna nezačala pro Fisichellu v podprůměrném týmu zas až tak špatně. Ale po třech solidních umístěních přišly 3 výpadky a dále už jen mizivé výsledky. Force India je bohužel evidentně nejslabším týmem a momentálně není schopný konkurovat kterémukoliv jinému týmu. Jediné pozitivum tak může být vstup do tzv. klubu "200". Giancarlo se totiž stal 9. pilotem, který pokořil hranici 200 startů v Grand Prix. Stalo se tak při Grand Prix Monaka 2008.
Force India a Fisichella se na začátku sezóny docela trápila. Při VC Německa Force India nasadila nové dily. Při VC Belgie přišel zlom, Giancarlo překvapivě v kvalifikaci získává Pole Postion! V závodě dokončuje na 2. místě s malou ztrátou na 1. Kimiho Raikkonena. Po VC Belgii se spekulovalo, že Ferrari projeví o Fisichellu zájem. Stalo se tak týden před VC Itálie. Není jasné, jestli se Fisichella vrátí zpět do Force India.
Po havárii Felipeho Massy a nepříliš podařeném působení testovacího pilota Luky Badoera byl Fisichella povolán od GP Itálie do Ferrari jako náhradník. Tím si Giancarlo splnil dětský sen.
Legenda k tabulce | |
---|---|
Barva | Výsledek |
Zlatá | Vítěz |
Stříbrná | 2. místo |
Bronzová | 3. místo |
Zelená | Bodované umístění |
Modrá | Nebodované umístění |
Dokončil neklasifikován (NC) | |
Fialová | Odstoupil (Ret) |
Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
Bílá | Nestartoval (DNS) |
Závod zrušen (C) | |
Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
Páteční testovací jezdec (TD) | |
Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
Vyřazen (EX) | |
Nepřijel (DNA) | |
Odvolal účast (WD) | |
Nezúčastnil se (prázdné) | |
Označení | Význam |
Tučnost | Pole position |
Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
† | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
Sezóna | Série | Tým | Vůz | Závody | Vítězství | Pole Position | Podium | Body | Konečné umístění |
1992 | Formule 3 Itálie | Jolly Club | Ralt RT36-Alfa Romeo Dallara 392-Alfa Romeo |
8 | 1 | 0 | 1 | 11 | 8. místo |
1993 | Formule 3 Itálie | Jolly Club | Dallara 393-Fiat | 12 | 2 | 0 | 4 | 36 | 3. místo |
1994 | Formule 3 Itálie | RC Motorsport | Dallara 394-Opel | 20 | 11 | 11 | 17 | 309 | 1. místo |
Formule 3 V. Británie | RC Motorsport | Dallara 394-Opel | 1 | 0 | 0 | 0 | 10 | 16. místo |
Sezóna | Série | Tým | Vůz | Závody | Vítězství | Pole Position | Podium | Body | Konečné umístění |
1995 | DTM | Alfa Corse 2 | Alfa Romeo 155 V6 TI | 12 | 0 | 0 | 0 | 30 | 15. místo |
ITCC | Alfa Corse 2 | Alfa Romeo 155 V6 TI | 10 | 0 | 0 | 1 | 37 | 10. místo | |
1996 | ITCC | Alfa Corse TV Spelfilm | Alfa Romeo 155 V6 TI | 24 | 0 | 0 | 6 | 139 | 6. místo |