Grumman JF Duck
| JF Duck | |
|---|---|
 Grumman JF-2 Duck ve službě u Pobřežní stráže Spojených států amerických | |
| Určení | obojživelný užitkový letoun |
| Výrobce | Grumman |
| První let | 24. dubna 1933[1] |
| Zařazeno | 1935 |
| Uživatel | United States Navy Argentinské námořnictvo United States Coast Guard United States Marine Corps |
| Vyrobeno kusů | 48 |
| Další vývoj | Grumman J2F Duck |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grumman JF Duck[p 1] byl americký jednomotorový obojživelný dvouplošník vyráběný v 30. letech 20. století společností Grumman pro Námořnictvo Spojených států amerických. Jeho dalším vývojem vznikl typ J2F Duck, který se odlišoval zejména větší délkou plováku.[2]:s.49
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Grumman JF Duck byl vyráběn od roku 1934 do roku 1936, poté výroba přešla na typ J2F Duck a jeho pozdější varianty.[3] Nejviditelnější změnou vzhledu, podle které lze odlišit typ JF od raných variant J2F je absence vzpěry mezi křidélky u typu J2F, další, pravděpodobně méně postřehnutelnou, je u J2F poněkud delší hlavní plovák i ploška pod ocasními plochami, spojující plovák s trupem.[3]
Hlavní plovák typu Duck byl nedílnou součástí trupu, s nímž splýval, čímž se letoun koncepčně poněkud blížil létajícímu člunu, ačkoliv tvarovanému jako konvenční plovákový letoun. Toto uspořádání typ sdílel s dřívějším typem Loening OL.
Plovák byl také zkonstruován firmou Grumman (Grumman model „A“), a obsahoval i zatahovací podvozková kola, což z typu činilo skutečný obojživelník.
Prototyp letounu poprvé vzlétl 24. dubna 1933, pilotován zkušebním pilotem společnosti Grumman Paulem Hovgardem.[zdroj?!]
Operační historie
[editovat | editovat zdroj]Sériové JF-1 byly poháněny motory Pratt & Whitney R-1830-62, a Námořnictvo Spojených států amerických objednalo 27 kusů, z nichž první začalo přejímat na Námořní letecké základně Norfolk v květnu 1934. Stroje počáteční výrobní série disponovaly možností instalace pohyblivého kulometu chránícího zadní polosféru a pod spodním křídlem dva závěsník pro pumu nebo hlubinnou nálož o hmotnosti 100 liber (45,4 kg). Typ sloužil převážně v roli užitkového stroje, například jako spojovací na palubách letadlových lodí,[1] fotografický a záchranný, nebo při vlekání cvičných terčů.[zdroj?!]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]
- XJF-1
- Jeden prototyp (sériové číslo BuNo) s motorem Pratt & Whitney R-1535-62 o výkonu 700 hp. Tovární typové označení Grumman G-7.[1]
- JF-1
- Sériová verze s motorem Pratt & Whitney R-1830-62 Twin Wasp o výkonu 700 hp. Vyrobeno 27 kusů (BuNo 9434-9455, 9523-9527).
- JF-2
- Verze pro United States Coast Guard poháněná motorem Wright R-1820-102 Cyclone o výkonu 750 hp. Postaveno 15 kusů (BuNo 0266, 00371-00372, 01647, USCG V141-V155), z nichž čtyři posléze převzalo US Navy. Tovární označení G-9.[1]
- JF-3
- Pět kusů odpovídajících verzi JF-2 objednaných US Navy (BuNo 9835-9839). Tovární označení G-10.[1]
- Grumman G-20
- Ozbrojená exportní varianta JF-2 pro Argentinské námořnictvo. Vyrobeno 8 kusů.[2]:s.78
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Argentina
- Aviación Naval - provozovalo 8 kusů G-20.[2]:s.47–48
Spojené státy americké
- United States Coast Guard
- United States Navy
- United States Marine Corps Aviation- provozovalo jeden kus JF-2
Specifikace (JF-2)
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.jpg)
Data podle[4]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2-4
- Délka: 10,06 m (33 stop)
- Rozpětí křídel: 11,89 m (39 stop)
- Výška: 3,86 m (12 stop a 8 palců)
- Nosná plocha: 38 m² (409 čtverečních stop)
- Hmotnost prázdného stroje: 1 860 kg (4 100 lb)
- Vzletová hmotnost: 2 613 kg (5 760 lb)
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Wright R-1820-102 Cyclone[1]
- Výkon pohonné jednotky: 750 hp (559,3 kW)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 298 km/h (161 uzlů, 185 mph) ve výši 2 100 m (7 000 stop)
- Cestovní rychlost: 249 km/h (135 uzlů, 155 mph)
- Pádová rychlost: 101 km/h (55 uzlů, 63 mph)
- Dolet: 998 km (530 námořních mil, 620 mil)
- Praktický dostup: 6 700 m (22 000 stop)
- Stoupavost: 8,1 m/s (1 600 stop za minutu)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grumman JF Duck na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Swanborough a Bowers 1990
- ↑ a b c Allen 1983
- ↑ a b (anglicky) "Grumman's Ascendency: Chapter Two." Archivováno 25. 3. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Aviation 4/1937, s.70-71
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Specifications of American Airplanes. Aviation. Duben 1937, roč. 36, čís. 4, s. 66–71. Dostupné online. (anglicky)
- ALLEN, Francis J. A Duck Without Feathers. Air Enthusiast. Prosinec 1983-březen 1984, čís. 23, s. 46–55, 77–78. (anglicky)
- GINTER, Steve. Grumman JF/J2F Duck. 1. vyd. California, USA: Ginter Books, 2009. (Naval Fighters; sv. 84). Dostupné online. ISBN 0-942612-84-1. (anglicky)
- NUÑEZ PADIN, Jorge Félix. Grumman G.15, G.20 & J2F Duck. Buenos Aires, Argentina: Museo de la Aviación Naval, Instituto Naval., 2002. (Serie Aeronaval; sv. 15). (španělsky)
- SWANBOROUGH, Gordon; BOWERS, Peter M. United States Navy Aircraft since 1911. London: Putnam Aeronautical Books, 1990. ISBN 978-1891268090. Kapitola Grumman JF, J2F Duck, s. 219–221. (anglicky)
- THRUELSEN, Richard. The Grumman Story. New York: Praeger Publishers, Inc., 1976. Dostupné online. ISBN 0-85177-838-0. (anglicky)
- TREADWELL, Terry. Ironworks: Grumman's Fighting Aeroplanes. Shrewsbury, Shropshire: Airlife Publishing, 1990. ISBN 1-85310-070-6. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grumman JF Duck na Wikimedia Commons - (anglicky) The Grumman J2F Duck
