A-27 | |
---|---|
Určení | lehký bojový/bitevní letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | North American Aviation |
Charakter | vyřazen ze služby |
Uživatel | United States Army Air Corps United States Army Air Forces |
Vyrobeno kusů | 10[1] |
Vyvinuto z typu | North American BC-1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
North American A-27 (NA-69) byl americký jednomotorový dvoumístný lehký bojový letoun odvozený od cvičného stroje se zatahovacím podvozkem North American BC-1A.
V roce 1940 objednala vláda Thajska deset kusů lehké dvoumístné bojové verze s výkonnější pohonnou jednotkou, kulometnou výzbrojí a se závěsníky pro pumy. Společnost North American Aviation z Inglewoodu vyrobila deset exemplářů s tovární šifrou NA-69, které úzce navazovaly na BC-1A a prototyp NA-11 pro Royal Canadian Air Force.[2]
Odlišná byla zejména hvězdicová devítiválcová pohonná jednotka Wright R-1820-F52 Cyclone o vzletovém výkonu 654 kW s třílistou stavitelnou vrtulí. Před čelním štítkem kabiny nahoře na trupu kryly výstupky závěry dvou synchronizovaných kulometů Colt-Browning ráže 7,62 mm, po jednom dalším bylo ve vnějších částech obou polovin křídla.[zdroj?!] Pátá zbraň téže ráže, tentokrát pohyblivá, se mohla instalovat na závěs v zadním prostoru osádky. Pod trupem a křídlem pak byly pumové závěsníky s celkovou únosností 180 kg. Letoun byl standardně vybaven dvojím řízením a mohl sloužit jako cvičný. Pro bojové akce bylo možné sejmout zasklení zadního prostoru kabiny.
Během prosince 1940 výrobce odeslal desítku NA-69 v bednách lodí do Thajska. Během plavby však State Department export zakázal a loď s nákladem musela zakotvit ve filipínské Manile. Zde byly bedny vyloženy a předány místním stíhacím jednotkám United States Army Air Corps. Mechanici letouny sestavili a piloti zalétali. Zbrojíři pak stroje, přeznačené mezitím na A-27 (sériová čísla 41-18890 až 41-18899), vyzbrojili trupovými kulomety. Tyto zbraně totiž North American do draků neinstaloval, protože vývoz munice a zbraní podléhal jiným pravidlům a kulomety tak byly do Thajska dodávány odděleně.
Následně pak A-27 sloužily u stíhacích perutí USAAC/USAAF č. 3, 20, 21 a 34 vybavených typy Seversky P-35 a Curtiss P-40 Warhawk k udržovacím letům na základnách Nichols Field a Clark Field. Zde je 7. prosince 1941 zastihl japonský útok na ostrovy.
Plně vyzbrojený pár A-27 převzala ještě 2. pozorovací peruť USAAF pro průzkumné a podpůrné akce. Všechny A-27 brzy podlehly japonské přesile, poslední dobojovaly na letišti Clark Field.
Údaje dle[3] a American Attack Aircraft Since 1926[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku North American A-27 na anglické Wikipedii.