E-1 Tracer | |
---|---|
Určení | letoun včasné výstrahy |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Grumman |
První let | 17. prosinec 1956 |
Zařazeno | 1958 |
Vyřazeno | 1977 |
Uživatel | US Navy |
Vyrobeno kusů | 88 |
Vyvinuto z typu | Grumman C-1 Trader |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Grumman E-1 Tracer byl americký palubní jednoúčelový letoun včasné výstrahy, který používalo americké námořnictvo od konce 50. let 20. století.
Letoun byl odvozený od palubního transportního letounu Grumman S-2 Tracker vznikl jako náhrada typů Grumman AF Guardian a Douglas A-1 Skyraider. Počátkem 70. let byl ve službě sám nahrazen typem Grumman E-2 Hawkeye.
E-1 Tracer byl odvozený od transportního typu Grumman C-1 Trader. Dalším příbuzným letounem, který měl stejnou koncepci, byl protiponorkový typ Grumman S-2 Tracker. Konstrukcí se jednalo o C-1, u který na vzpěrách nad trupem nesl radar Hazeltine AN/APS-82, krytý pod velkým radomem. Radar sloužil především pro sledování vzdušných cílů. Novinkou byl indikátor pohyblivých vzdušných cílů (Airborne Moving Target Indicator - AMTI), který umožňoval sledování nízko leticích cílů, které by dříve bylo obtížné odlišit od mořské hladiny.
Pro zachování stability byla původní jednoduchá svislá ocasní plocha letounu nahrazena rozměrnější dvojitou. K prvnímu letu stroje došlo 17. prosinec 1956 v továrně Grummanu v Peconic river na Long Islandu.[1] Letouny E-1 byly ve službě v letech 1958–1977. Dodnes se dochovalo pět kusů, které jsou všechny v amerických muzeích.[2]
Grumman E-1 Tracer byl podle starého označovacího systému námořnictva pojmenován Grumman WF a proto byla jeho původní přezdívka "Willy Fudd". Příbuzný typ S-2 Tracker byl dle starého systému označován S2F a přezdíván "Stoof". E-1, který vypadal jako S-1 s velkým radarem nad trupem se proto přezdívalo "Stoof with a Roof".
V tomto článku byl použit překlad textu z článku E-1 Tracer na anglické Wikipedii.