František Filipovský

František Filipovský
František Filipovský
František Filipovský
Narození23. září 1907
Přelouč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. října 1993 (ve věku 86 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
ChoťHilda Kvičinská
DětiPavlína Filipovská
Jan Filipovský
RodičeFrantišek Filipovský st. (1845–1919)
PříbuzníPavlína Wolfová (vnučka)
Podpis
František Filipovský – podpis
Umělecké ceny
1958 – zasloužilý umělec
1984 – národní umělec
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Filipovský (velekněz Ratata), Hana Vítová (otrokyně Onomatopoe), hra Caesar, Osvobozené divadlo 1932

František Filipovský (23. září 1907 Přelouč[1] – 26. října 1993 Praha) byl český herec, který působil v divadle, filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Mezi nejvýraznější výkony jeho dlouhé umělecké kariéry patří role Harpagona v Molièrově hře Lakomec na scéně Národního divadla, dabing Louise de Funèse ve většině jeho filmů a také načtení románu Karla Poláčka Bylo nás pět pro Československý rozhlas.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího dne 23. září 1907 v Přelouči. Měl tři starší sestry (Eliška, Marta, Marie), narodil se jako poslední dítě když tatínkovi bylo 62 roků.[3] Měl nádherný dětský alt, každou neděli zpíval v kostele, o každých Vánocích zpíval Rybovu mši. Studoval na gymnáziu, primu a sekundu absolvoval v Hradci Králové, od tercie nastoupil v Pardubicích.

Herecká dráha

[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí se zajímal o kulturu a kromě hudby pěstoval i divadelnictví. Začínal v Kleinově venkovské divadelní společnosti, kde dostal malou roli už jako student gymnázia.[3] Po příchodu do Prahy, kde studoval dějiny umění a estetiku, se stal členem Voicebandu E.F.Buriana. Pokračoval v roce 1930 v Intimním divadle a od roku 1931 ve smíchovské Aréně. Studia nedokončil a nastoupil na profesionální hereckou dráhu. Byl opakovaně členem Osvobozeného divadla v letech 1932[4] až 1938, kde sehrál řadu rolí. Nejprve na scéně U Nováků, později v Rokoku i pod názvem Spoutané divadlo a od roku 1935 opět U Nováků.[5] V roce 1939 působil jako režisér v Divadle U Nováků Járy Kohouta[6] a od roku 1940 pak jako šéf činohry v Moderním divadle na Žižkově, dříve Akropolis. Odtud přešel do angažmá k Jaroslavu Fošenovi na scénu Švandova divadla na Smíchově, následovalo Nezávislé divadlo, které působilo na scéně pražské Alhambry. Později přešel do Uranie v pražských Holešovicích. Od 1.8.1945 až do 31. 7. 1992 byl členem Činohry Národního divadla. Hostoval i na jiných pražských scénách (Semafor, Viola).

Film a dabing

[editovat | editovat zdroj]

Hrál v desítkách československých filmů a televizních inscenací (viz níže). Proslavil se jako vynikající dabér, zejména Louise de Funèse.[7]

Ostatní herecké aktivity

[editovat | editovat zdroj]

V časté práci pro Československý rozhlas proslavila Františka Filipovského zejména četba Poláčkova románu Bylo nás pět (1955) a Mikulášových patálií René Goscinnyho (1984). Nazpíval též řadu písní na gramofonové desky. Při zahajovacím vysílání Československé televize dne 1. května 1953, byl prvním českým hercem, který dostal možnost vystoupení a živé improvizace na obrazovce. Během následujících let účinkoval v mnoha televizních inscenacích a pořadech.[3][8]

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 byl stižen záchvatem mrtvice, po kterém ztratil hlas. František Filipovský zemřel 26. října 1993 v Praze. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. Hrob není na přání rodiny označen.[zdroj?]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 se oženil s Hildou Kvičinskou.

Jeho dcera Pavlína Filipovská se stala zpěvačkou a herečkou. František Filipovský měl syna Jana Filipovského,[7] jenž byl vášnivým milovníkem koní a dlouholetým amatérským fotografem. Do své smrti pracoval jako fotolaborant v Československé tiskové kanceláři, ČTK.[zdroj?]

Politický postoj

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění. Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[9] V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu,[10] v roce 1977 podepsal „Antichartu“.

Film

[editovat | editovat zdroj]

30. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1932 Před maturitou – role: student
  • 1933 Řeka – role: host v hotelu
  • 1934 Z bláta do louže – role: číšník
  • 1934 Hej rup! – role: nezaměstnaný
  • 1934 U nás v Kocourkově – role: radní
  • 1935 Jedna z milionu ... (boxer)
  • 1935 Barbora řádí ... (akvizitér)
  • 1935 Hrdina jedné noci ... (reportér)
  • 1937 Lidé na kře ... (jednatel S. K. Hvězda)
  • 1937 Harmonika ... (Soldánův přítel)
  • 1937 Advokátka Věra ... (apač)
  • 1937 Svět patří nám ... (Pinker)
  • 1937 Kariéra matky Lízalky ... (operátor týdeníku)
  • 1937 Panenství ... (Jenda, číšník v automatu)
  • 1937 Děvčátko z venkova ... (světák v slamáku)
  • 1937 Hordubalové ... (obhájce)
  • 1938 Klapzubova XI. ... (funkcionář S. K. Meteor)
  • 1938 Vandiny trampoty ... (Krouský)
  • 1938 Bílá vrána – role: číšník
  • 1938 Co se šeptá ... (strýc Adolf)
  • 1938 Pán a sluha ... (zaměstnanec kanalizační služby)
  • 1938 Škola základ života ... (student Ludvík Krhounek)
  • 1939 Studujeme za školou ... (prokurista u firmy Vichr)
  • 1939 U pokladny stál... ... (úředník pojišťovny)
  • 1939 Kdybych byl tátou ... (úředník loterijní kanceláře)
  • 1939 Venoušek a Stázička ... (Standa)
  • 1939 Hvězda z poslední štace ... (Palička)
  • 1939 Osmnáctiletá ... (faktor v tiskárně)
  • 1939 Kristian ... (JUDr. Dvořáček)
  • 1939 Cesta do hlubin študákovy duše ... (Mazánek)

40. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1940 Směry života – role: student Rybička
  • 1940 Katakomby – role: servilní úředník Šmíd
  • 1940 Vy neznáte Alberta? – role: FAMU – sluha Dominik
  • 1940 Madla zpívá Evropě – role: učitel Urban
  • 1940 Dceruška k pohledání – role: Pavel
  • 1940 Okénko do nebe – role: Armandyho tajemník
  • 1940 Konečně sami – role: třináctý u stolu
  • 1940 Prosím, pane profesore – role: profesor
  • 1940 Když Burian Prášil neboli původní Baron Prášil – role: číšník
  • 1940 Život je krásný ... (sekretář nakladatele Hartla)
  • 1941 Pro kamaráda ... (advokátní koncipient)
  • 1941 Rukavička ... (předseda sportovní poroty)
  • 1941 Roztomilý člověk ... (bratranec Jaroslav)
  • 1941 Provdám svou ženu ... (krejčí Zmatlík)
  • 1941 Hotel Modrá hvězda ... (účetní)
  • 1941 Z českých mlýnů ... (Krákora)
  • 1941 Turbina ... (výběrčí na dobročinné účely)
  • 1941 Nebe a dudy ... (tajemník)
  • 1941 Pantáta Bezoušek ... (advokátní koncipient)
  • 1941 Těžký život dobrodruha ... (člen bandy)
  • 1941 Gabriela ... (účetní František Kalista)
  • 1941 Modrý závoj ... (rozhlasový pracovník)
  • 1942 Muži nestárnou ... (lékárník)
  • 1942 Host do domu ... (host penzionu)
  • 1942 Ryba na suchu ... (Rypáček)
  • 1942 Městečko na dlani ... (Stýblo)
  • 1942 Velká přehrada ... (pořadatel boxerského utkání)
  • 1942 Okouzlená ... (divadelní asistent)
  • 1942 Přijdu hned ... (solicitátor)
  • 1942 Barbora Hlavsová ... (klenotník Bartyzal)
  • 1942 Zlaté dno ... (lékař)
  • 1943 Experiment ... (host)
  • 1943 Čtrnáctý u stolu ... (Kilián)
  • 1943 Žíznivé mládí ... (učitel)
  • 1943 Mlhy na blatech ... (soudní úředník Novák)
  • 1944 Kouříme domovinu ... (pěstitel tabáku)
  • 1944 Počestné paní pardubické ... (perníkář Flaška)
  • 1945 Prosťáček ... (tulák)
  • 1945 Rozina sebranec ... (lazebník)
  • 1945 Řeka čaruje ... (holič J. Miláček)
  • 1946 Průlom ... (Jindřich Pacner)
  • 1946 Lavina ... (vrátný)
  • 1946 Hrdinové mlčí ... (Vilém Kolta)
  • 1946 Velký případ ... (redaktor)
  • 1947 Kam s ním? ... (spisovatel Jan Neruda)
  • 1947 Čapkovy povídky ... (policejní agent Pištora)
  • 1947 Parohy ... (reportér)
  • 1947 Nikdo nic neví ... (Petr Nový)
  • 1948 O ševci Matoušovi ... (sedlák Marousek)
  • 1948 Kariéra ... (Kořínek)
  • 1948 Červená ještěrka ... (listonoš)
  • 1949 Vzbouření na vsi ... (Mráček)

50. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1950 Posel úsvitu – role: úředník
  • 1951 Císařův pekař – Pekařův císař ... (astrolog)
  • 1951 Mikoláš Aleš ... (dr. Rýzner)
  • 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství ... (kaplan)
  • 1952 Mladá léta ... (Böhm)
  • 1952 Nad námi svítá ... (Mytiska)
  • 1953 První oběd ... (FAMU – strýc)
  • 1953 Novoroční dar ... (FAMU, krátký – písař Merunka)
  • 1953 Tajemství krve ... (lékař na přednášce)
  • 1953 Večery s Jindřichem Plachtou ... (sám sebe)
  • 1953 Expres z Norimberka ... (kouzelník Mrkvička)
  • 1953 Komedianti ... (rychtář)
  • 1954 Cirkus bude! ... (Ostrý)
  • 1955 Z mého života ... (principál komediantů)
  • 1955 Anděl na horách ... (referent Mejzlík)
  • 1955 Jan Žižka ... (elegán)
  • 1955 Vzorný kinematograf Haška Jaroslava ... (prof. Florentin)
  • 1956 Platit prosím ... (venkovan)
  • 1956 Muž v povětří ... (Zatrapa)
  • 1956 Nezlob, Kristino! ... (kouzelník)
  • 1956 Zaostřit, prosím! ... (tajemník)
  • 1956 Hrátky s čertem ... (čert Karborund)
  • 1956 Dobrý voják Švejk ... (agent Bretschneider)
  • 1957 Konec jasnovidce ... (Jelínek)
  • 1957 Florenc 13.30 ... (Kadet)
  • 1957 Poslušně hlásím ... (poručík Dub)
  • 1958 Morálka paní Dulské ... (taneční mistr)
  • 1958 Co řekne žena ... (Pokorný)
  • 1958 Hořká láska ... (Jurečka)
  • 1958 O věcech nadpřirozených ... (Právní případ – agent pojišťovny)
  • 1959 Jak se Franta naučil bát ... (strašidlo Cyril)
  • 1959 Zpívající pudřenka ... (dr. Švarc)
  • 1959 Mstitel ... (Mareček)

60. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1960 Zlepšovák ... (ředitel)
  • 1960 Srpnová neděle ... (soused)
  • 1960 U nás v Mechově ... (dr. Hertl)
  • 1960 Chlap jako hora ... (Kátin otec)
  • 1960 Černá sobota ... (Kubíček)
  • 1961 Chvíle rozhodnutí ... (TV – 1. – vlasař)
  • 1961 Procesí k Panence ... (švec Prskavec)
  • 1961 Pohádka o staré tramvaji ... (Velký revizor)
  • 1962 Medailonograf Františka Filipovského
  • 1962 Kuřata na cestách ... (kominík Klempera)
  • 1963 Velká cesta ... (kapitán)
  • 1963 Mezi námi zloději ... (děda)
  • 1964 Zkáza Jeruzaléma ... (role neurčena)
  • 1964 Archimedov zákon ... (vedoucí účtárny)
  • 1964 Za pět minut sedm ... (ředitel)
  • 1964 Čintamani a podvodník ... (Příběhy sňatkového podvodníka – komisař)
  • 1964 Čintamani a podvodník ... (Čintamani a ptáci – dr. Bimbal)
  • 1965 Ztracená tvář ... (páter Hopsasa)
  • 1966 Autorevue ... (TV – role neurčena)
  • 1966 Fantom Morrisvillu ... (dr. Stolly)
  • 1966 Ukradená vzducholoď ... (soudce)
  • 1967 Zločin a trik II. ... (TV – Trik – role neurčena)
  • 1967 Dobrodružství Toma Sawyera
  • 1967 Vltava 12° ... (TV – role neurčena)
  • 1967 Amatér ... (TV – Láska a chléb – role neurčena)
  • 1967 Svatba jako řemen ... (otec)
  • 1967 Na Žižkově válečném voze ... (Adam Chrůst)
  • 1968 Automat na přání ... (ředitel školy)
  • 1969 Ezop ... (otrokář)

70. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1970 Alexandr Dumas starší ... (TV – Picard)
  • 1970 Ďábelské líbánky ... (policejní úředník)
  • 1970 Fantom operety (TV seriál – klavírista operety)
  • 1970 Na kometě ... (Picard)
  • 1970 Pane, vy jste vdova! ... (král Oscar XV.)
  • 1970 Pan Tau ... (muž s knírkem)
  • 1970 Muž, který rozdával smích ... (sám sebe)
  • 1970 Čtyři vraždy stačí, drahoušku! ... (Sheridan)
  • 1971 Vražda v hotelu Excelsior ... (Mrázek)
  • 1971 Slaměný klobouk ... (Briand)
  • 1971 Dívka na koštěti ... (otec Rouska)
  • 1972 Zlatá svatba ... (Lolek)
  • 1972 Šest medvědů s Cibulkou ... (školní inspektor)
  • 1972 Aféry mé ženy ... (Suvenýr z Paříže – Přikryl)
  • 1973 Tři nevinní ... (děda Václav)
  • 1973 30 panen a Pythagoras ... (Macháček)
  • 1974 Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách ... (Bertík)
  • 1974 Hodíme se k sobě, miláčku? ... (kybernetik)
  • 1975 Pan Tau ... (dědeček Josef Urban)
  • 1975 Dva muži hlásí příchod ... (Pazdera)
  • 1975 Cirkus v cirkuse ... (reportér)
  • 1975 Chalupáři ... (Klásek)
  • 1976 Bouřlivé víno ... (Maruštík)
  • 1976 Marečku, podejte mi pero! ... (chemikář)
  • 1976 Honza málem králem ... (král)
  • 1976 Náš dědek Josef ... (Prťák)
  • 1977 Což takhle dát si špenát ... (děda Liška)
  • 1977 Všichni proti všem ... (Komrs)
  • 1977 Advokátka ... (Dolan)
  • 1977 Jak se budí princezny ... (baron)
  • 1977 Řeknem si to příští léto ... (Hovorka)
  • 1978 Jen ho nechte, ať se bojí ... (penzista)
  • 1978 Já už budu hodný, dědečku! ... (psychiatr, metař)
  • 1978 Princ a Večernice ... (Kacafírek)
  • 1979 Nebožtíci na bále ... (TV)
  • 1979 Deváté srdce ... (šašek)

80. léta

[editovat | editovat zdroj]
  • 1980 V hlavní roli Oldřich Nový ... (sám sebe)
  • 1980 Arabela ... (čert Blekota)
  • 1980 Nezralé maliny ... (Adolf)
  • 1980 Jak se dělá smích ... (sám sebe)
  • 1980 Den velkého ticha ... (školník Douša)
  • 1980 Co je doma, to se počítá, pánové! ... (děda Novák)
  • 1981 Zralé víno ... (Cyril Maruštík)
  • 1981 V podstatě jsme normální ... (dědeček Knotek)
  • 1981 Pohádka o mokrosuchém štěstí ... (principál)
  • 1981 Po rozvodu ... (soused Turinský)
  • 1981 Otýliina záhada ... (děda Costache)
  • 1981 Otec ... (děda)
  • 1981 Buldoci a třešně ... (stařík z mafie)
  • 1982 Zelená vlna ... (uhlazený pán)
  • 1982 Malý pitaval z velkého města ... (dědeček)
  • 1982 Dynastie Nováků ... (Kurz)
  • 1982 Jak svět přichází o básníky ... (důchodce Valerián)
  • 1982 Dobrá voda ... (noční hlídač)
  • 1983 Létající Čestmír ... (Koloušek)
  • 1983 ... a zase ta Lucie! ... (prodavač zeleniny)
  • 1984 Lucie, postrach ulice ... (prodavač pomerančů)
  • 1984 Jak básníci přicházejí o iluze ... (důchodce Valerián)
  • 1985 Slunečnice ... (stařeček)
  • 1985 Medvěd ... (sluha Lukáš)
  • 1986 Tichá domácnost ... (Maroušek)
  • 1986 O houbovém Kubovi a princi Jakubovi ... (skřítek Podoubák)
  • 1986 Mladé víno – role: Cyril Maruštík
  • 1987 Zuřivý reportér ... (žebrák)
  • 1987 Jak básníkům chutná život ... (důchodce Valerián)
  • 1988 Evžen Oněgin ... (Triquet)

František Filipovský dále ztvárnil více než 50 malých, vedlejších a často skoro neviditelných postav (např. mladý hulán v C. a k. polním maršálkovi, reportér v Hrdinovi jedné noci, tichý fanoušek Viktorky v Mužích v offsidu či úředník pojišťovny v U pokladny stál...). Ve většině těchto rolí nebyl ani uveden v závěrečných titulcích.

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1932 V+W: Robin zbojník, zbojník Šarlát, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1932 V+W: Caesar, velekněz Ratata, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1933 V+W: Svět za mřížemi, žurnalista, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1933 V+W: Osel a stín, žebrák Neplechides, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1934 V+W: Slaměný klobouk, sluha Felix, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1934 V+W: Kat a blázen, Rodrigo, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1935 V+W: Vždy s úsměvem, E. Kohout, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1935 V+W: Balada z hadrů, Filip Sermoise, Spoutané divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1935 V+W: Panoptikum, Johann Gutenberg, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1938 V+W: Pěst na oko, římský voják, K. H. Borovský a další 2 role, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1939 Komediant a dáma, vyvolavač, Divadlo U Nováků, režie František Filipovský
  • 1940 A. Jirásek: F. L. Věk, F. L. Věk, Moderní divadlo, režie František Filipovský
  • 1942 J. Orten: Isabela španělská, Dr. Bašeco, Uranie, režie A. Klimeš
  • 1945 Molière: Misantrop, Klitandr, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1946 J. J. Kollár: Pražský žid, Přibík Jeníšek, Stavovské divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1947 W. Shakespeare: Jak se vám líbí, Le Beau, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1947 A. K. Tolstoj: Car Ivan Hrozný, První hadač, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1948 N. V. Gogol: Revizor, Poštmistr, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1948 V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Srpoš, Tylovo divadlo, režie Josef Pehr
  • 1950 Molière: Lakomec, Harpagon, Tylovo divadlo, režie A. Dvořák a Jaroslav Průcha
  • 1950 W.Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Gremio, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1952 B. Smetana: Prodaná nevěsta, Principál, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
  • 1953 J. Drda: Hrátky s čertem, Karborund, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1954 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, Pan Dulský, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
  • 1957 M. Držič: Dundo Maroje, Popiva, Tylovo divadlo, režie Bojan Stupica
  • 1959 W. Shakespeare: Hamlet, První hrobník, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1959 J. Suchý: Člověk z půdy, Antonín Sommer, Semafor, režie V.Lohniský, J. Němeček, J. Vrba
  • 1961 C. Goldoni: Poprask na laguně, Patron Vicenzo, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1962 W. Shakespeare: Veselé paničky Windsdorské, hospodský, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1964 A. Jirásek: Lucerna, Pan Franc, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1965 K. Čapek, Ze života hmyzu, Parazit, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1968 A. Jirásek: Jan Roháč, Žebravý mnich, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1971 C. Goldoni: Vějíř, Timoteo, Tylovo div., režie Karol L. Zachar
  • 1974 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Dotěrný muž, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1976 F. Langer: Periferie, Pán, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1979 L. Stroupežnický: Naši furianti, Petr Dubský, Tylovo divadlo, rež. Miroslav Macháček
  • 1983 A. Jirásek: Lucerna, Franc, ND, režie František Laurin

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dabing (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1949 Nebezpečná křižovatka - Vladimír Dorofejev (Šurmin)
  • 1950 Život v kanafasu - Walter Gross (konferenciér v Schönebergu)
  • 1954 Klub Pickwickovců - Alan Wheatley (Fogg)
  • 1957 Zlaté věže - Charles Lamb (pan Richards) + (vedoucí slévárny) + (policista)
  • 1963 Výhodná koupě - Louis de Funès (komisař Viralot/sekretář Viralot)
  • 1963 Ďábel a desatero - Louis de Funès (Vaillant)
  • 1966 Old Shatterhand - Ralf Wolter (Sam Hawkens)
  • 1966 Mrazík – Georgi Milljar (Baba Jaga)
  • 1967 Vinnetou - poslední výstřel - Ralf Wolter (Sam Hawkens)
  • 1968 Četník ze Saint Tropez - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1968 Četník v New Yorku - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1968 Angelika a král – Pasquale Martino (Savary)
  • 1969 Senzační prázdniny - Louis de Funès (Charles Bosquier)
  • 1969 Nezkrotná Angelika – Pasquale Martino (Savary)
  • 1970 Četník se žení - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1971 Báječná Angelika – Noël Roquevert (Bourjus)
  • 1971 Četník ve výslužbě - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1971 Hibernatus - Louis de Funès (Hubert de Tartas)
  • 1971 Oskar (film, 1967) - Louis de Funès (Bertrand Barnier)
  • 1971 Tetovaný - Louis de Funès (Félicien Mézeray)
  • 1972 Piti Piti Pa - Louis de Funès (Evan Evans)
  • 1972 Velký flám - Louis de Funès (Stanislas LeFort)
  • 1972 Na stromě - Louis de Funès (Henri Roubier)
  • 1974 Tonoucí se stébla chytá - Louis de Funès (Louis-Philippe Fourchaume)
  • 1975 Fantomas se zlobí - Louis de Funès (komisař Juve)
  • 1975 Pošetilost mocných - Louis de Funès (Don Salluste de Bazan)
  • 1976 Kapitán Fracasse - Louis de Funès (Scapin)
  • 1977 Fantomas - Louis de Funès (komisař Juve)
  • 1977 Smolař - Louis de Funès (Leopold Saroyan)
  • 1977 Fantomas kontra Scotland Yard - Louis de Funès (komisař Juve)
  • 1979 Markýz de Bois-Doré - Olivier Hussenot (Jovelin)
  • 1979 Křidýlko nebo stehýnko - Louis de Funès (Charles Duchemin)
  • 1981 Jeden hot a druhý čehý - Louis de Funès (Guillaume Daubray-Lacaze)
  • 1982 Četník a mimozemšťané - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1984 Četník a četnice - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
  • 1984 Čaroděj ze země Oz (král země Oz)
  • 1984–1986 Nekonečný příběh - Sydney Bromley (skřítek Engywook)
  • 1987 Grand restaurant pana Septima - Louis de Funès (pan Septime)

Seznam písní (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

poz. – píseň – duet – (autor hudby/autor textu)

(h:/t:) – doposud nezjištěný autor hudby nebo textu

  • (na doplnění)

Diskografie, kompilace (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Staropražské písničky – Reader's Digest (4 CD) – cd1-02. Má roztomilá Baruško/16. Já mám tramway novou, cd2- 05. Veselo je, kde je muzika/15. Pavlína Filipovská a František Filipovský – Od čtyř do sedmi, cd3-10. František Filipovský a Svatava Černá – Chudák Jarolím/15. Popelář
  • 1966 Karel Poláček : Bylo nás pět – Supraphon – (mluvené slovo)
  • 1995 Písničky z hospod Staré Prahy I – Supraphon, – 11. Má roztomilá Baruško, 15. Já mám tramway novou.
  • 1998 Ferda mravenec doma a v cizích službách – Supraphon – (mluvené slovo)
  • 2006 Zavřete oči, přicházejí... – Radioservis – 2CD
  • 2007 František Filipovský čte povídky Jaroslava Haška – Radioservis – (mluvené slovo)
  • 2007 Jak čert u sedláka sloužil a 3 další pohádky – Supraphon – (mluvené slovo)
  • 2008 Karel Poláček: Bylo nás pět – Supraphon – (kompletní nahrávka, mluvené slovo)

Ocenění a posmrtné připomínky

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Přelouč 1888-1909, sign. 6522, ukn 7845, s. 341
  2. ↑ VIEWEGHOVÁ, Šárka. Týdeník Rozhlas. www.radioservis-as.cz [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BRŮNA, Otakar. Přemožitelé času sv. 14. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola František Filipovský, s. 126–130. 
  4. ↑ Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, 1982, str. 94
  5. ↑ Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Oddíl „Osvobozené divadlo neznámé“ obsahuje záznamy improvizačně rozvinutých scén z her Osel a stín, Kat a blázen, Vždy s úsměvem, Panorama 1927–1937 nebo silvestrovských skečů 1933 a 1934, v nichž František Filipovský vystupoval jako partner J. Voskovce a J. Wericha.
  6. ↑ Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, 1982, str. 177–8
  7. ↑ a b c d www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vydalo nakladatelství Novinář, Praha, 1982, str. 343
  9. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu: 1945 –1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  10. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-05]. Roč. 17, čís. 8. Dostupné online. 
  11. ↑ VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  12. ↑ Karel Poláček: Bylo nás pět. Slavný humoristický román v podání skvělého Františka Filipovského. České Budějovice [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ František Filipovský - Dabingforum.cz. dabingforum.cz [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ceny Františka Filipovského za dabing - Archiv ročníků udílení CFFD. www.cffd.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ František Filipovský. Extra.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  16. ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ HOLLMANN, František. Přeloučský regenschori František Filipovský starší. Klub přátel Pardubicka, 13.07.2018
  18. ↑ Stříbrná medaile Hvězdy stříbrného plátna - František Filipovský proof | Česká mincovna. ceskamincovna.cz [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]