Juan Valera

Juan Valera y Alcalá Galiano
Narození18. října 1824
Cabra
Úmrtí18. dubna 1905 (ve věku 80 let)
Madrid
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Cabře
Povoláníspisovatel, diplomat, novinář, politik, básník a romanopisec
Oceněnívelkokříž Civilního řádu Marie Viktorie (1871)
velkokříž Řádu Karla III. (1882)
velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902)
komandér Řádu Isabely Katolické
Řád sv. Januaria
DětiLuis Valera
PříbuzníJosé Freüller (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Juan Valera y Alcalá Galiano

Juan Valera y Alcalá-Galiano (18. října 1824, Cabra, Córdoba – 18. dubna 1905, Madrid) byl španělský realistický spisovatel a politik. Od roku 1861 byl členem Španělské královské akademie.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Cabra v provincii Córdoba. Studoval práva v Málaze a na universitě v Granadě. V roce 1847 vstoupil do diplomatických služeb. Po následujících padesát let zastával řadu různých pozicí v řadě různých míst. Doprovázel španělského velvyslance v Neapoli, poté byl členem španělské delegace v Lisabonu (1850), Riu de Janeiru (1851–1853), Drážďanech a Petrohradě (1854–1857). Po návratu do Madridu se stal jedním z redaktorů liberálního deníku El Contemporáneo (1859), pak se stal vyslancem ve Frankfurtu (1856). Po revoluci v roce 1868 byl jmenován asistentem ministra zahraničí a v roce 1871 členem představenstva veřejného školství. Za vlády Alfonse XII. byl vyslancem v Lisabonu (1881–1883), Washingtonu (1883–1886) a Bruselu (1886–1888) a v letech 1893–1895 velvyslancem ve Vídni. V roce 1900 byl zvolen členem Akademie morálních a politických věd.

Za své diplomatické a politické kariéry psal prózy, patřící k nejlepším dílům španělské literatury. V čistotě dikce a kráse stylu nebyl ve Španělsku Valera nikdy překonán.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Juan Valera

Romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Pepita Jiménez, 1874, Pepita Jiménezová), román líčící konflikt mezi láskou k ženě a láskou k Bohu v osobě seminaristy, patrně jeho nejznámější dílo,
  • Las ilusions del doctor Faustino (1875),
  • El comendador Mendoza (1876),
  • Pepita la borracha (1878),
  • Pasarse de listo (1878),
  • Doña Luz (1879),
  • Juanita la Larga (1895, Dlouhá Juanita),
  • Genio y figura (1897),
  • Morsamor (1899).

Povídky a novely

[editovat | editovat zdroj]
  • Parsondes (1859),
  • El pájaro verde (1860, Zelený pták),
  • El bermejiano prehistórico (1879),
  • Zorina (1880),
  • El hechicero (1894),
  • Cuentos y chascarrillos andaluces (1896).
  • El caballero del azor (1896),
  • El cautivo de Doña Mencía (1897),
  • Garuda o la cigüeña blanca (1898),
  • El maestro Raimundico (1898).

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Ensayos poéticos (1844),
  • Poesías (1858),
  • Canciones, romances y poemas (1886).

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Tentativas dramáticas (1871),
  • Asclepigenia (1878),
  • Gopa
  • La venganza de Atahualpa
  • Lo mejor del tesoro
  • Estragos de amor y de celos.

Články a eseje

[editovat | editovat zdroj]
  • Estudios críticos sobre literatura, política y costumbres de nuestros días (1864),
  • Disertaciones y juicios literarios (1878),
  • Estudios críticos sobre filosofía y religión (1883),
  • Nuevos estudios críticos (1888),
  • Cartas americanas (1889),
  • Nuevas cartas americanas (1890),
  • Ventura de la Vega (1891).

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Valera na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RINCONCASTELLANO.COM, Javier Garcia Garcia,. Juan Valera: Vida y Obra | RinconCastellano. www.rinconcastellano.com [online]. [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]