Nové myšlení

Tento článek je o náboženském hnutí. O Gorbačovově programu Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět pojednává článek Perestrojka.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: relikty po překladu, přítomný čas v minulosti → minulý čas, delinkovat
Phineas Parkhurst Quimby (16. únor 1802 – 16. leden 1866): duchovní učitel, léčitel a propagátor biomagnetismu k jehož odkazu se Nové myšlení hlásí.

Hnutí Nového myšlení (anglicky New Thought movement), nebo také hnutí Vyššího myšlení (anglicky Higher Thought),[1] vzniklo ve Spojených státech. Usuzuje se, že to bylo na základě nepublikovaných spisů Phinease Quimbyho (16. únor 1802 – 16. červen 1866). Hnutí se skládá z mnoha menších organizací a skupin, z nichž většina je členy Mezinárodní aliance Nového myšlení (anglicky International New Thought Alliance, INTA).[2][3] Počátky hnutí spadají do počátku 19. století a ve své současné podobě se jedná o volně spřízněnou skupinu náboženských denominací, vč. spisovatelů, filosofů a individuálních následovníků, kteří sdílejí soubor věr týkajících se metafyziky, pozitivního myšlení, zákona přitažlivosti, léčení, životní síly, kreativní vizualizace a osobní síly ve smyslu moci.[4]

Členové hnutí zastávají názor, že nekonečná inteligence, neboli Bůh, je všude. Duch je totální skutečností, pravé lidské JÁ je božské. Božské myšlení je síla pro dobro. Nemoc přichází z mysli. Správné myšlení má léčivý účinek. Ačkoli hnutí není ani monolitické ani doktrinářské, přívrženci hnutí sdílejí některé základní přesvědčení:

  • Bůh neboli nekonečná inteligence je „svrchovaný, univerzální a věčný“,
  • Božství se nachází v každé osobě, všichni lidé jsou duchovní bytosti,
  • „nejvyšším duchovním principem je milovat druhé a to bezpodmínečně, dále učení se a léčení se navzájem“,
  • „naše duševní stavy se manifestují v realitě a jsou přenášeny do zkušenosti běžného života“.

William James použil termín „Nové myšlení“ jako synonymum pro „Hnutí pro léčbu mysli“ (anglicky Mind cure movement), ve kterém zahrnul také mnoho sekt s různorodým původem, jako byl třeba idealismus a hinduismus. Učení křesťanské vědy jsou v některých ohledech podobná učení Phinease Quimbyho. Zakladatelka hnutí, Mary Baker Eddyová (1821–1910), byla jeho studentkou a pacientkou, později hnutí opustila a založila církev Křesťanská věda. Nové myšlení bylo předchůdcem hnutí Nového věku (anglicky New Age).

Názor Williama Jamese

[editovat | editovat zdroj]
William James (11. leden 1842 – 26. srpen 1910)

William James, popsal hnutí Nového myšlení ve svém díle Druhy náboženských zkušeností (anglicky The Varieties of Religious Experience).[5] V této knize se zaměřuje na prožívání náboženské zkušenosti v životě jednotlivce. To, že vzniká a existuje mnoho náboženství, vnímá jako pozitivní, protože to, jak jsou od sebe lidé odlišní, nelze zahrnout pod jedno náboženství, byť univerzální. Upozorňuje na to, že je veliký rozdíl ve vnímání náboženství, vč. náboženských prožitků vědce a individuálního stoupence daného náboženství.

Jedním z doktrinálních zdrojů pro léčeni mysli (anglicky Mind-cure) byly:

Nejcharakterističtějším rysem hnutí pro vyléčení mysli byla přímá inspirace. Vůdcové v tomto hnutí měli intuitivní víru v sílu zdravě smýšlejících postojů jako takových, v získávání odvahy, naděje a důvěry a kritickým pohrdáním pochybnostmi, strachem, starostmi a všemi typy nervózních stavů mysli. Jejich víra byla obecně potvrzena praktickými zkušenostmi jejich, a jejich následovníků. Tato zkušenost tvoří do dnešní doby základ, který je udržován a sdílen.[7]

Historie hnutí

[editovat | editovat zdroj]

Historie Nového myšlení započala v roce 1830, s kořeny ve Spojených státech a v Anglii. Jednalo se o duchovní hnutí s metafyzickými názory. Nové myšlení pomohlo uskutečnit celou řadu společenských změn v průběhu 19., 20. a počátku 21. století. Psycholog a filozof William James označil ve svém díle Druhy náboženských zkušeností (anglicky The Varieties of Religious Experience) hnutí Nového myšlení za „náboženství zdravého smýšlení“ (anglicky the religion of healthy-mindedness).[8][9]

Kořeny

[editovat | editovat zdroj]

Původní univerzální vědu[pozn. 1] (německy Universalwissenschaft; latinsky scientia generalis, scientia universalis), sdíleli raní představitelé Nového myšlení, spolu se sdílením romantickým zájmem o metafyziku spojenou s americkým křesťanstvím. Mimo Nového myšlení, Křesťanské vědy (anglicky Christian Science), transcendentálního hnutí, teosofie a dalších hnutí, které se zrodily z podobných zájmů na konci 18. a počátku 19. století. Noví představitelé Nového myšlení byli ovlivňováni Kalvinistickou vírou v absolutní svrchovanost Boha; John Locke definoval jejich myšlenkovou ideu jako cokoli, co existovalo v mysli, a co by mohlo být vyjádřeno slovy[10] a transcendentalistickou vírou, že ideální spiritualita „přesahuje“ fyzické bytí a je realizována pouze prostřednictvím individuální intuice namísto organizovaného náboženství.[11]

Přední osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Ralph Waldo Emerson (25. května 1803 Boston – 27. dubna 1882 Concord, Massachusetts)

Dříve, než někdo pojmenoval Nové myšlení jako soubor přesvědčení, existovalo několik vlivných osobností, jejichž učení později přispělo ke vzniku hnutí. Emanuel Swedenborg[12] zakladatel Církve Nového Jeruzaléma (anglicky New Church) v 18. století, rozšířil přímý vliv o mnoho nových autorských spisů o Bibli.[13] Další vlivnou osobností byl Ralph Waldo Emerson, když jeho filozofické hnutí transcendentalismus bylo začleněno do Nového myšlení. Franz Mesmer (23. květen 1734 – 5. březen 1815) byl ve své práci o hypnóze ovlivněn dílem Phinease Quimbyho (1802–1866), který byl částečně ovlivněn vyslechnutím přednášky Charlese Poyena.[14]

Phineas Quimby

[editovat | editovat zdroj]

Hnutí Nového myšlení bylo založeno na základech učení Phineasa Quimbyho, amerického mesmeristy a léčitele. Narodil se v Lebanonu, New Hampshire, ale vyrostl v Belfastu, Maine. O síle mysli, tedy léčením prostřednictvím hypnózy, se dozvěděl když sledoval práci Charlese Poyena.[15] Asi v roce 1840 začal cvičit hypnotismus a mesmerismus. Prostřednictvím své praxe a dalšího studia, rozvinul názor, že nemoc je stav mysli. V roce 1895 otevřel v Portlandu kancelář pro duševní léčení. Vytvořil systém víry, který zahrnoval princip, že nemoc, která vznikla, má základ v mysli, kde byla vytvořena jako důsledek chybných přesvědčení (příčin), a že mysl otevřená Boží moudrosti by mohla překonat jakoukoli nemoc.[16] Jeho základním předpokladem bylo: „Problém je v mysli, protože tělo je pouze domem, aby měla mysl kde přebývat [...] Proto, pokud byla vaše mysl oklamána nějakým neviditelným nepřítelem víry, vložili jste ji do podoby nemoci, a to s vaším vědomím nebo bez něj. Podle mé teorie nebo pravdy, přichází mysl do styku se svým nepřítelem, a obnovuje zdraví a štěstí. Toto dělám částečně mentálně a částečně mluvením k sobě (afirmace), dokud nenapravím špatný pocit a zavedu zpět Pravdu, Pravda je lék.“[17][18]

Julius Dresser

[editovat | editovat zdroj]

Julius Dresser (1838–1893), duchovní kandidát Reformované církve a jeho budoucí žena Annetta G. Seaburyová, pocházeli z Waterville, Maine. Zde byli v roce 1860 oba dva léčeni Phineasem Quimbym. Během krátké doby došlo k jejich uzdravení.[19] V roce 1833 začali podporovat tzv. „Quimbyho systém duševního léčení nemocí“ (anglicky Quimby System of Mental Treatment of Diseases). Jejich syn Horatio (1866–1954) figuroval jako historik Nového myšlení. Byl rovněž populární lektor, editoval Quimby rukopisy z let 1846 až 1865.

Mary Baker Eddyová

[editovat | editovat zdroj]

V 1862 Mary Bakerová Eddyová, původně členka Sborové církve (anglicky Congregational Church), přišla za Quimbym v naději, že bude uzdravena z celoživotního špatného zdraví. Sdílela jeho názor, že nemoc má kořeny v duševní příčině. V pozdějších letech založila církev s názvem Křesťanská věda (anglicky Christian Science). Protože pracovala s teismem, se značně rozcházela s učením Quimbyho.[20][21][22][23][24][25] Zástupci Křesťanské vědy nesouhlasili s tvrzeními, že by Quimby nějak ovlivnil M.B. Eddyovou.[26] V roce 1875 vydala Science and Health, kde se označila za zakladatelku Křesťanské vědy.

Warren Evans

[editovat | editovat zdroj]
Swedenborgiánský kříž

Warren Evans (1817–1889), bývalý duchovní církve metodistické a duchovní swedenborgiánů, přišel za Quimbym, aby jej léčil. Během krátkého obdobní byl uzdraven. začal psát knihy o Novém myšlení. Bývá označován za první osobu, která jasně popisovala filosofii založenou na Quimbyho postupech.[27][28]

Prentice Mulford

[editovat | editovat zdroj]

Prentice Mulford (5. duben 1834 – 27. květen 1891) byl klíčový člen ve vývoji Nového myšlení. Jeho spisy v Knihově bílého kříže (anglicky White Cross Library), vč. díla Vaše síla a jak ji používat (anglicky Your Forces and How to Use Them),[29] které byly publikované v letech 1886–1892, které byly klíčové ve vývoji Nového myšlení, vč. Zákona přitažlivosti (anglicky Law of Attraction).

Vůdčí osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku filozofie Nového myšlení, zde bylo několik jednotlivců a organizací, které začaly usilovně podporovat rozšíření této filosofie. Dodnes neexistuje shoda na to, kdo skutečně založil hnutí Nového myšlení. Mnohdy byl za zakladatele byl považován Charles Brodie Patterson (1854–1917). Byl to Kanaďan, který žil v New Yorku, byl označen za vůdce hnutí, zemřel na počátku 20. století.[30]

Jedna z raných studentek Mary Baker Eddyové, Ursula Gestefeldová, vytvořila filosofii, kterou nazvala Věda o Bytí (anglicky Science of Being), poté, co byla Eddyovou vyloučena z jejího kostela. Z Vědy o Bytí nakonec vznikla v roce 1904 církev v rámci hnutí Nového myšlení, byla to první církev, která se odkazovala na toto hnutí.[31]

Zatímco Julius Dresser a později jeho syn Horatio, byli také dříve považováni za vůdce hnutí, tato informace byla obecně sdílena. Horatio napsal dílo Historie hnutí Nového myšlení (anglicky A History of the New Thought Movement), který byl vydán v roce 1919, a svého otce v tomto díle označil za vůdce. Zatímco Emmu Curtis Hopkinsovou (2. září 1849 – 8. duben 1925) považoval za jednoho ze zakladatelů.

Emma Curtis Hopkins, která byla nazývána jako „učitelka učitelů“, byla bývalou studentkou Mary Baker Eddyové. Vzhledem ke své roli ve vzdělávání v rámci Nového myšlení, výuce několika vlivných vůdců hnutí, byla také označována jako matka hnutí. Byla inspirována středověkým mystikem Jáchymem z Fiore, viděla v křesťanské nejsvětější trojici: Boha Otce, Božího Syna a Boží Matku (Duch svatý).[32] Napsala díla jako např. Vysoká mystika (anglicky High Mysticism) a Vědecká křesťanská duchovní praxe (anglicky Scientific Christian Mental Practice). Založila Vysokou školu Emmy Hopkinsové pro metafyzické vědy (anglicky Emma Hopkins College of Metaphysical Science), na které absolvovalo velké množství žen.[33] Mnohé z nich se staly osobnostmi hnutí.

Vzniklé organizace, individuální členové, asociace

[editovat | editovat zdroj]
Kostel církve Jednoty (anglicky Unity Church), v Unity Village, Missouri
Titulní strana První knihy církve Božská věda (anglicky Divine Science)

Z hnutí Nové myšlenky se zrodilo bezpočet církví a skupin osobnostního rozvoje.[12] Podíl na tom měla zejména Emma Curtis Hopkinsová, která vychovala řadu následovníků. Jednou z nich byla Annie Rix Militzová (1856–1924), která založila Domov pravdy (anglicky Home of Truth). Další její studentka Malinda E. Cramerová (12. únor 1844 – 2. srpen 1906), byla spoluzakladatelka Božské vědy (anglicky Divine Science). Studentka Kate Binghamové, Nona L. Brooksová (22. březen 1861 – 14. březen 1945), byla druhou spoluzakladatelku Božské vědy . Charles (22. srpen 1854 – 5. červenec 1948) a Myrtle Fillmorovi (6. srpen 1845 – 6. říjen 1931), kteří se učili u Emmy Curtis Hopkinsové, navázali na její výuku a založili školu Jednota křesťanství (anglicky Unity School of Christianity). Mnoho následovnici Emmy Curtis Hopkinsové byly ženy, které se později uplatnily jako osobnosti v mnoha kostelech a komunitních centrech, v období od 80. let 19. století až do současnosti.[34][35]

Spisovatelé, kteří se vzdělávali u Hopkinsové, byli např. Dr. H. Emilie Cadyová (2. červenec 1848 – 3. leden 1941), autorka učebnice pro Jednotu křesťanství Lekce pravdy (anglicky Lessons in Truth), Ella Wheeler Wilcoxová (5. listopad 1850 – 30. říjen 1919), básnířka v rámci Nové myšlenky, Elizabeth Towneová (11. květen 1865–1960), vlivná spisovatelka a editorka v rámci hnutí Nové myšlenky a jiných hnutích osobnostního rozvoje, Ernest Shurtleff Holmes (21. leden 1887 – 7. duben 1960), zakladatel Náboženské vědy (anglicky Religious Science) a Spojeného centra pro duchovní život (anglicky United Centers for Spiritual Living).[12][31]

Církev jednoty (anglicky Unity Church), která dnes patří k největší církví v rámci hnutí Nového myšlení, má tisíce členů po celém světě. Byla založena Fillmorovými v roce 1889, v Kansas City, Missouri. Božská věda (anglicky Divine Science) byla založena koncem 19. století Malindou E. Cramerovou a Nonou L. Brooksovou. Spojené centrum pro duchovní život (anglicky United Centers for Spiritual Living) bylo založeno Ernestem Holmesem v roce 1927. Další podobná organizace Společnost pro židovskou vědu (anglicky Society for Jewish Science) byla založena rabínem Alfred G. Mosesem (1878–1956) na počátku 20. století, v roce 1922 byla institucionalizována s rabínem Morrisem Lichtensteinem (1889–1938). Hnutí Nového myšlení se rozšířilo po celém světě. Mimo USA, byla největší organizace Seicho-no-Ie,[36] která byla založena v roce 1930 panem Masaharu Taniguchim (22. listopad 1893 – 17. červen 1985) v Japonsku.[36] Tato organizace má dnes misie po celém světě, vč. USA.[37]

Agape International Spiritual Center založená Michaelem Beckwithem v Los Angeles, Kalifornie

Menší církve, např. Domov pravdy (anglicky Home of Truth), který byl založen v roce 1899 v Alamedě v Kalifornii,[38] pokračují úspěšně dál, stejně jako Mezinárodní duchovní centrum Agape (anglicky Agape International Spiritual Center), nebo megasbor[pozn. 2] vedený reverendem Dr. Michaelem Beckwithem (* 1956) v Los Angeles. Také Father Divine, směr, který reprezentoval reverend M. J. Divine (1876 – 10. září 1965) od roku 1907 do své smrti v roce 1965, ve Filadelfii v Pensylvánii.

Existovaly různé asociace, které zastřešovaly menší skupiny hnutí Nového myšlení, např. Mezinárodní aliance Nového myšlení (anglicky International New Thought Alliance, INTA),[12] která existovala od roku 1899. V roce 1916 INTA již zastřešovala mnoho menších skupin po celém světě, které přijaly krédo známé jako Prohlášení principu[39] (anglicky Declaration of Principles). INTA měla jen jedno ústřední učení, že: „lidé mohou prostřednictvím konstruktivního využití své mysli dosáhnout svobody, moci, zdraví, prosperity a všeho dobrého, formovat svá těla a ovlivňovat okolnosti svého života.“ Deklarace byla revidována v roce 1957, kdy byly odstraněny všechny odkazy na křesťanství, s novým prohlášením, které bylo založené na „neoddělitelné jednotě Boha a Člověka“.[39]

V roce 1916 vytvořili vůdci hnutí organizaci Ligu pro větší život (anglicky League for the Larger Life), která existovala do roku 1950. V roce 1974 vznikla v Chicagu Univerzální nadace pro lepší život (anglicky Universal Foundation for Better Living), což bylo celosvětové uskupení křesťanských kongregací Nového myšlení, se sídlem v New York City, New York.[40] Zakladatelem byl Johnnie Colemon (18. únor 1920 – 23. prosinec 2014), poté, co se oddělil od Církve Jednoty, pro její „očividný rasismus“.[41] V roce 1992 byla založena organizace Přidružená síť Nového myšlení (anglicky Affiliated New Thought Network), aby zastřešila celé hnutí Nového myšlení.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Šíření idejí hnutí

[editovat | editovat zdroj]

Viz také: Seznam spisovatelů Nového myšlení

Idea Nového myšlení se do značné míry šíří díky tištěnému slovu.[42] Publikační a vzdělávací aktivity Nového myšlení ročně oslovily přibližně 2,5 milionu lidí.[43]

Knihy

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1906 napsal a publikoval William Walker Atkinson (5. prosinec 1862 – 22. listopad 1932) dílo Myšlenkové vibrace nebo Zákon přitažlivosti v myšlenkovém světě (anglicky Thought Vibration or the Law of Attraction in the Thought World).[44] Atkinson byl redaktorem časopisu New Thought a autorem více než 100 knih na téma náboženství, duchovna a okultismu.

V roce 1907, Elizabeth Towne (1865–1960), editorka magazínu The Nautilus, publikovala knihu Bruce MacLellanda (* 1870) s názvem Prosperita díky síle myšlenek (anglicky Prosperity Through Thought Force),[45] kde shrnul, že „zákon přitažlivosti“ (anglicky Law of Attraction) je nový myšlenkový princip, který říká: „Vy jste to, co si myslíte, a ne to, co si myslíte, že jste“ (anglicky You are what you think, not what you think you are).[46]

Oba časopisy (New Thought, The Nautilus) byly použity k oslovení širokého pléna čtenářů. Například časopis The Nautilus měl 45 000 předplatitelů a celkový dosah až 150 000 čtenářů.[42] Časopis Kostela Jednoty (anglicky Unity Church) s názvem Wee Wisdom,[47] patřil k nejdéle tištěným časopisům všech dob v USA, a to od roku 1893 do roku 1991.[48] Dnes jsou ideje Nového myšlení šířeny díky časopisu Daily Word,[49] který od roku 1924 vydává Kostel Jednoty (anglicky Unity Church) a časopisu Náboženské vědy (anglicky Religious Science), Science of Mind,[50] který vydává Centrum pro duchovní život (anglicky Centers for Spiritual Living).

Školy

[editovat | editovat zdroj]
Plakát světové výstavy Panama–Pacific International Exposition v roce 1915, San Francisco, Kalifornie

Vzniklo mnoho škol, které učily idejím Nové myšlenky. Na přelomu 20. století provozoval Horatio Dresser organizaci nazvanou Škola aplikované metafyziky (anglicky School of Applied Metaphysics).[51] Nejznámější byla Škola křesťanské Jednoty (anglicky Unity School of Christianity), která byla založena počátkem 20. století v Missouri. Emersonův teologický ústav (anglicky The Emerson Theological Institute), který působil od roku 1922.[52]

Církev Jednoty (anglicky Unity Church), kterou založil Charles Fillmore (22. srpen 1854 – 5. červenec 1948) a jeho žena Myrtle Fillmorová, se ztotožnila s „křesťanským novým myšlením“ (anglicky Christian New Thought) a byla zaměřena na „křesťanský idealismus“ (anglicky Christian idealism), přičemž Bible byla jedním z jejích zdrojů, i když nebyla vždy doslovně interpretována. Dalším základním textem byla kniha Lessons in Truth od autorky H. Emilie Cady (12. červenec 1848 – 3. leden 1941).

Ernest Holmes (21. leden 1887 – 7. duben 1960), zakladatel Spojeného centra pro duchovní život (anglicky United Centers for Spiritual Living), uvedl, že toto vzdělávání není založena na žádné „autoritě“ dle zavedených přesvědčení, ale spíše na tom „co lze dosáhnout“ lidmi, kteří ji praktikují.[53] Ve své knize Věda mysli (anglicky The Science of Mind) uvedl, že hnutí bylo založeno na filozofii bytí, tedy „otevření se vyššímu“ a značně se zaměřoval na učení Ježíše Krista.[54] Americká organizace Mezinárodní křesťanský kostel (anglicky Christian Church International) a jeho teologická škola, Arnulfův seminář teologie (anglicky Arnulf Seminary of Theology),byly také hluboce ovlivňovány ideologií hnutí Nového myšlení.[55]

Organizace Psychiana, která vzdělávala své členy pomocí korespondenčních kurzů, pod vedením Franka B. Robinsona (1886–1948). Psychiana byla založena v roce 1929 v Moscow, Idaho.

Světová výstava 1915

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1915 uspořádala Mezinárodní aliance Nového myšlení (anglicky International New Thought Alliance, INTA)[12] konferenci, která se konala v rámci světové výstavy Panama–Pacific International Exposition (PPIE), která se konala od 20. února do 4. prosince v San Francisku. Zde byli všichni významní řečníci (kazatelé) hnutí. Organizátoři PPIE byli tak příznivě ohromeni spolupráci s INTA, že na veletrhu vyhlásili speciální událost Den Nového myšlení (anglicky New Thought Day) a k této příležitosti vydali bronzovou pamětní medaili, kterou předali delegátům INTA, které vedla Annie Rix Militz.[56]

Víra

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní principy Nového myšlení:[57]

  • Nekonečná inteligence nebo Bůh, který je všemocný a všudypřítomný.
  • Duch je konečná realita.
  • Opravdové lidské JÁ je božské.
  • Božsky naladěné myšlení je pozitivní síla pro získání dobrých výsledků.
  • Všechna onemocnění jsou duševního původu.
  • Správné myšlení má léčivý účinek.

Evoluce myšlení

[editovat | editovat zdroj]

Příznivci obecně věří, že jakmile lidstvo získá větší pochopení světa, Nové myšlení se začne vyvíjet tak, aby si osvojilo tyto nové znalosti. Alan Anderson (1930–2012)[58] a Deb Whitehouse[59] popsali Novou myšlenku jako „proces“, ve kterém je každý jednotlivec i celé Hnutí Nového Myšlení „nové v každém okamžiku“. Thomas McFaul prohlásil, že jde „nepřetržité zjevení“, kdy jednotlivci nepřetržitě přijímají nové poznatky. Jean Houston (* 1937) hovořil o „možném člověku“ nebo o tom, kým jsme schopni se stát.[60]

Teologický inklusismus

[editovat | editovat zdroj]

Organizace Domov pravdy (anglicky Home of Truth), vznikla z kanceláře pro metafyziku (anglicky Metaphysical Bureau), kterou v roce 1880 v San Francisku založila Annie Rix Militz. V roce 1887 došlo k přejmenování na Domov pravdy. Cílem organizace bylo šířit učení hinduistického učitele Swami Vivekananda.[61]

Joel S. Goldsmith (10. března 1892 – 17. června 1964) prostřednictvím organizace Nekonečná cesta (anglicky The Infinite Way), zahrnul také výuku z křesťanské vědy.

Terapeutické ideje

[editovat | editovat zdroj]

John Bovee Dods (1795–1862), raný praktik myšlenek hnutí napsal několik knih na téma, že nemoc pochází z elektrických impulsů nervové soustavy a je proto léčitelná změnou víry. Pozdější učitelé Nového myšlení, jako například William Walker Atkinson tento předpoklad přijal. Svoji představu o duševních stavech bytí spojil s pochopením nových vědeckých objevů v elektromagnetismu a v nervových procesech.[62][63]

Osobnosti spojené s hutím

[editovat | editovat zdroj]
  • Doreen Virtue v dětství navštěvovala nedělní školu unitářů,[64] patřící pod Církev jednoty (anglicky Unity Church) a školu Křesťanské vědy.[65] Tyto školy ovlivnily celý její další život.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Univerzální věda, z řečtiny Pansofie, která by obsáhla všechno lidské vědění (vševěda). J. A. Komenský, který se touto myšlenkou intenzívně zabýval, ji spojoval s obecnou nápravou věcí lidských (všenápravou).
  2. ↑ Kostel je označován v angličtině jako „megachurch“.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků New Thought na anglické Wikipedii a History of New Thought na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dresser, Horatio Willis (1919), A History of the New Thought Movement, TY Crowell Co, p. 154: „V Anglii byl na prvním místě preferován termín Higher Thought a tento název byl vybrán pro Higher Thought Center, první organizaci tohoto druhu v Anglii.“
  2. ↑ Melton, J. Gordon, Jerome Clark & Aidan A. Kelly. New Age Almanac; New York: Visible Ink Press (1991); pg. 343: „Mezinárodní aliance Nového myšlení, volné sdružení institucí a jednotlivců (přibližně 350 institucionálních členů), existuje jako dobrovolná členská organizace.“
  3. ↑ Conkin, Paul K. American Originals: Homemade Varieties of Christianity, The University of North Carolina Press: Chapel Hill, NC (1997); pg. 269: „Mezinárodní aliance Nového myšlení ještě existuje, s kancelářemi v Arizoně, a s přibližně 200 přičleněnými organizacemi, kdy některé se označují za „kostel“.
  4. ↑ Lewis, James R; Peterson, Jesper Aagaard (2004), Controversial New Religions, p. 226.
  5. ↑ Druhy náboženské zkušenosti - William James | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. Melantrich, 1930 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ BRAND, Klaus. Amerikanische Spiritualität und Esoterik in Rhonda Byrne's "The Secret". [s.l.]: LIT Verlag Münster 147 s. Dostupné online. ISBN 9783643107435. (německy) Google-Books-ID: ZSQu8KINFVkC. 
  7. ↑ James, William (1929), The Varieties of Religious Experience, New York: U Virginia, pp. 92–93.
  8. ↑ James, W. (1902) "The religion of healthy-mindedness", The Varieties of Religious Experience
  9. ↑ New Thought: Our History. web.archive.org [online]. 2010-10-03 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. ↑ John Locke's Theory of Knowledge. web.archive.org [online]. 2016-09-19 [cit. 2019-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. ↑ Charles S. Braden (1963) "A Brief History of The New Thought Movement", Spirits in Rebellion: The Rise and Development of New Thought, Southern Methodist University Press, 1963.
  12. ↑ a b c d e ROOTS OF NEW THOUGHT[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Mosley, G. (2006) New Thought, Ancient Wisdom: The History and Future of the New Thought Movement. Templeton Foundation Press. p 131.
  14. ↑ Fuller. (1982) Mesmerism and the American Cure of Souls. Philadelphia: University of Pennsylvania Press
  15. ↑ Fuller. (1982)
  16. ↑ "Archivováno 29. 8. 2009 na Wayback Machine.". MSN Encarta. Archív originálu 2009-11-01.
  17. ↑ Phineas, Quimby (2008). "Christ or Science". The Quimby Manuscripts. Forgotten Books. p. 183.
  18. ↑ The Quimby Manuscripts by Phineas Quimby - Read the Complete Text for free at NewThoughtLibrary.com. newthoughtlibrary.com [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-06. 
  19. ↑ (1999) "Horatio Willis Dresser", Religious Leaders of America 2nd ed. Farmington Hills, MI: Gale Group.
  20. ↑ Quimby’s son and defender said categorically, “The religion which [Mrs. Eddy] teaches certainly is hers, for which I cannot be too thankful; for I should be loath to go down to my grave feeling that my father was in any way connected with ‘Christian Science.’...In [Quimby’s method of] curing the sick, religion played no part. There were no prayers, there was no asking assistance from God or any other divinity. He cured by his wisdom.” (Dresser, Horatio W., ed. The Quimby Manuscripts. New York: Thomas Y. Crowell Company Publishers, 1921. – p436). "Christian Science is a religious teaching and only incidentally a healing method. Quimbyism was a healing method and only incidentally a religious teaching. If one examines the religious implications or aspects of Quimby’s thought, it is clear that in these terms it has nothing whatever in common with Christian Science.” (Gottschalk, Stephen. The Emergence of Christian Science in American Religious Life. Berkeley: University of California Press, 1973 – p130). A good composite of both Quimby, and the incompatibility of his ideas and practice with those of Eddy, can be found in these sources: Taves, Ann, Fits, Trances, & Visions: Experiencing Religion and Explaining Experience from Wesley to James. Princeton University Press 1999 (pp 212–218); Peel, Robert. Mary Baker Eddy: The Years of Discovery. Boston: Holt, Rinehart and Winston, 1966 (chapter, “Portland 1862”); Gill, Gillian. Mary Baker Eddy. Cambridge, Massachusetts: Perseus Books, 1998 (pp 131–146 & 230–233).
  21. ↑ Dresser, Horatio W., ed. The Quimby Manuscripts. New York: Thomas Y. Crowell Company Publishers, 1921. – p436).
  22. ↑ Gottschalk, Stephen. The Emergence of Christian Science in American Religious Life. Berkeley: University of California Press, 1973 – p130
  23. ↑ Taves, Ann, Fits, Trances, & Visions: Experiencing Religion and Explaining Experience from Wesley to James. Princeton University Press 1999 (pp 212–218
  24. ↑ Peel, Robert. Mary Baker Eddy: The Years of Discovery. Boston: Holt, Rinehart and Winston, 1966 (chapter, “Portland 1862”)
  25. ↑ Gill, Gillian. Mary Baker Eddy. Cambridge, Massachusetts: Perseus Books, 1998 (pp 131–146 & 230–233).
  26. ↑ Gottschalk, S. (1973) The Emergence of Christian Science in American Religious Life. Berkeley: University of California Press, p. 130.
  27. ↑ Teahan, J.F. (1979) "Warren Felt Evans and Mental Healing: Romantic Idealism and Practical Mysticism in Nineteenth-Century America", Church History. Vol. 48, No. 1.
  28. ↑ Also see Albanese, Catherine (2016). The Spiritual Journals of Warren Felt Evans: from Methodism to Mind Cure, Indiana University Press.
  29. ↑ MULFORD, Prentice. Your forces, and how to use them. [s.l.]: New York, F.J. Needham 173 s. Dostupné online. 
  30. ↑ Mount, N.J. and Mount, N. (2005) When Canadian literature moved to New York. University of Toronto Press, 2005. p 91.
  31. ↑ a b Braden, C.S. (1963) "A Brief History of The New Thought Movement", Spirits In Rebellion
  32. ↑ Christianity in View: The Trinity. christianityinview.com [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Harley, G.M. (2002) Emma Curtis Hopkins: Forgotten founder of New Thought. Syracuse University Press. p 53.
  34. ↑ Harley, Gail M.; Danny L. Jorgensen (2002). Emma Curtis Hopkins: Forgotten Founder of New Thought. Syracuse University Press. p. 79.
  35. ↑ Bednarowski, Mary Farrell (1999). The Religious Imagination of American Women. Indiana University Press. p. 81.
  36. ↑ a b "Masaharu Taniguchi." Religious Leaders of America, 2nd ed. Gale Group, 1999. Reproduced in Biography Resource Center. Farmington Hills, Mich.: Gale, 2008.
  37. ↑ (1970) Rice University Studies, Volume 56, Issues 1-2. p. 210.
  38. ↑ Keller, R.S., Ruether, R.R., and Cantlon, M. (2006) Encyclopedia of women and religion in North America, Volume 2. Indiana University Press.
  39. ↑ a b Lewis, James R.; J. Gordon Melton (1992). Perspectives on the New Age. SUNY Press. pp. 16–18.
  40. ↑ DuPree, S.S. (1996) African-American Holiness Pentecostal Movement: An annotated bibliography. Taylor & Francis. p 380.
  41. ↑ DuPree, S.S. (1996) African-American Holiness Pentecostal movement: an annotated bibliography.Taylor & Francis. p 380
  42. ↑ a b Moskowitz, Eva S. (2001) In Therapy We Trust, The Johns Hopkins University Press, p. 19.
  43. ↑ Goldberg, P. (2010) American Veda: From Emerson and the Beatles to Yoga and Meditation How Indian Spirituality Changed the West. Random House Digital, Inc. p 62.
  44. ↑ ATKINSON, William Walker. THOUGHT VIBRATION OR THE LAW OF ATTRACTION IN THE THOUGHT WORLD. gitacademy.tripod.com [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-30. 
  45. ↑ Bruce Maclelland Home Page - The Complete Bruce Maclelland Collecton for free at NewThoughtLibrary.com. newthoughtlibrary.com [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-09. 
  46. ↑ MacLelland, Bruce, Prosperity Through Thought Force, Elizabeth Towne, 1907
  47. ↑ BY. Wee Wisdom magazine. Daily Word [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-21. (anglicky) 
  48. ↑ Miller, Timothy (1995) America's Alternative Religions, State University of New York Press
  49. ↑ Daily Word. Unity [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Guide for Spiritual Living: Science of Mind magazine. Guide for Spiritual Living: Science of Mind magazine [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Tumber, C. (2002) American feminism and the birth of new age spirituality: searching for the higher self, 1875–1915. Rowman & Littlefield, 2002. p. 126.
  52. ↑ Mosley, G. (2006) New Thought, Ancient Wisdom: The History and Future of the New Thought Movement. Templeton Foundation Press. p 141.
  53. ↑ Vahle, Neal (1993). Open at the top: The life of Ernest Holmes, Open View Press, 190 pages, p7.
  54. ↑ HOLMES, Ernest. 'The Science of Mind: A Philosophy, A Faith, A Way of Life '. 1926. vyd. [s.l.]: Tarcher Putnam Dostupné online. ISBN 0-87477-865-4. S. 327–346 "What the Mystics Have Taught".. 
  55. ↑ Christian Church - Official Website. Christian Church - Official Website [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-30. (anglicky) 
  56. ↑ DRESSER, Horatio Willis. A History of the New Thought Movement: By Horatio W. Dresser .... [s.l.]: T. Y. Crowell Company 372 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 6_uZ_u3H9P0C. 
  57. ↑ New Thought. www.webcitation.org [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-02. 
  58. ↑ Author C. Alan Anderson - New Thought Wisdom. www.newthoughtwisdom.com [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-20. 
  59. ↑ Anderson-Whitehouse Process New Thought. neweverymoment.com [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-24. 
  60. ↑ Houston, Jean. The Possible Human. 1997
  61. ↑ Home of Truth Spiritual Center: Our History. thehomeoftruth.org [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-18. 
  62. ↑ Dumont, Theron, Q. (pseudonym Williama Walkera Atkinsona). Mental Therapeutics, or Just How to Heal Oneself and Others. Advanced Thought Publishing Co. Chicago. 1916.
  63. ↑ DUMONT, Theron Q. Mental Therapeutics or Just How to Heal Oneself and Others. 2010. vyd. [s.l.]: Kessinger Publishing, LLC (23. květen 2010) 234 s. ISBN 978-1161410983. 
  64. ↑ VIRTUE, Doreen; KITTOVÁ, Monika (překlad). Tvůj život ve světle (anglicky Lightworker’s way). První. vyd. [s.l.]: Synergie, (Hay House), 2008, (1997). 344 (320) s. ISBN 978-80-7370-014-0. S. 27. 
  65. ↑ VIRTUE, Doreen; KITTOVÁ, Monika (překlad). Tvůj život ve světle (anglicky Lightworker’s way). První. vyd. [s.l.]: Synergie, (Hay House), 2008, (1997). 344 (320) s. ISBN 978-80-7370-014-0. S. 36; 40. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Albanese, Catherine: A Republic of Mind and Spirit, Yale University Press, 2007
  • Albanese, Catherine, The Spiritual Journals of Warren Felt Evans: From Methodism to Mind Cure, Indiana University Press, 2016
  • Anderson, Alan, a Whitehouse, Deb: New Thought: A Practical American Spirituality. 2003
  • Braden, Charles: S. Spirits in Rebellion: The Rise and Development of New Thought, Southern Methodist University Press, 1963
  • Judah, J. Stillson: The History and Philosophy of the Metaphysical Movements in America, Philadelphia: The Westminster Press. 1967
  • McFaul, Thomas R: "Religion in the Future Global Civilization", The Futurist, 2006
  • Mosley, Glenn R: The History and Future New Thought: Ancient Wisdom of the New Thought Movement, Templeton Foundation Press, ISBN 1-59947-089-6, 2006
  • White, Ronald M: "Abstract", New Thought Influences on Father Divine (Masters Thesis), Oxford, OH: Miami University, 1980

Související články

[editovat | editovat zdroj]

(abecedně)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Má pozitivní myšlení reálné výsledky? Víc, než by se zdálo [online]. Prima ZOOM, 2018-01-25. Dostupné online.