Raphaël Guerreiro

Raphaël Guerreiro
Raphaël Guerreiro (2018)
Raphaël Guerreiro (2018)
Osobní informace
Celé jménoRaphaël Adelino José Guerreiro
Datum narození22. prosince 1993 (30 let)
Místo narozeníLe Blanc-Mesnil, Francie Francie
Výška170 cm
Klubové informace
Současný klubNěmecko Bayern Mnichov
Číslo dresu13
Pozicelevý obránce, levý záložník
Mládežnické kluby*
1999–2005
2005–2008
2008–2012
Francie Blanc-Mesnil SF
Francie INF Clairefontaine
Francie SM Caen
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2012–2013
2013–2016
2016–2023
2023–
Francie SM Caen
Francie Lorient
Německo Borussia Dortmund
Německo Bayern Mnichov
03800(1)
1020(10)
1620(30)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2013–2015
2014–
Portugalsko Portugalsko U21
Portugalsko Portugalsko
01300(0)
06200(4)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 2016 Portugalsko
Německý superpohár
Zlatá medaile 2019 Borussia Dortmund
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
14. 6. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
14. 6. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raphaël Adelino José Guerreiro (* 22. prosince 1993 Le Blanc-Mesnil) je portugalský profesionální fotbalista, který hraje na pozici levého obránce či záložníka za německý tým FC Bayern Mnichov a za portugalský národní tým.

Narodil se ve Francii a svoji kariéru začal v Caen. V roce 2013 podepsal smlouvu s Lorientem, ve kterém debutoval v Ligue 1. V červnu 2016 přestoupil do Borussie Dortmund. Guerreiro reprezentoval Portugalsko na úrovni do 21 let, poté na seniorské úrovni. Poprvé byl pozván do reprezentace v roce 2014.

Byl součástí národního týmu na Mistrovství světa 2018 v Rusku. Již předtím se účastnil evropského turnaje Euro 2016, které Portugalsko ve Francii vyhrálo a pět let na to se účastnil kvůli pandemii covidu-19 odloženého Eura 2020.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Le Blanc-Mesnil, Seine-Saint-Denis portugalskému otci a francouzské matce. Hrál mládežnický fotbal za tři kluby a v roce 2008 ve věku 14 let podepsal smlouvu ve Stade Malherbe Caen. Poté, co začal na seniorské úrovni s rezervním týmem, debutoval v sezoně 2012/13. Byl také zvolen do týmu roku.[1]

Dne 27. června 2013 se přesunul do Ligue 1, a to po podepsání čtyřleté smlouvy s FC Lorient.[1] V týmu debutoval 10. srpna proti Lille OSC, hrál celých 90 minut a Lorient prohrál 0:1. 1. listopadu vstřelil svůj první gól za Lorient a otevřel tak skóre v zápasu proti držitelům titulu Paris Saint-Germain, ale jeho tým nakonec utrpěl porážku 1:2. Sezonu ukončil se sedmi vstřelenými brankami a pomohl týmu odvrátit sestup.

Borussia Dortmund

[editovat | editovat zdroj]

16. června 2016 ho získala Borussia Dortmund, kde Guerreiro podepsal čtyřletý kontrakt.[1] Borussia měla údajně za fotbalistu zaplatit 12 mil. eur. Pod trenérem Thomasem Tuchelem byl primárně nasazován jako záložník.

Na začátku sezóny 2020/21 vynechal superpohárové utkání Borussie Dortmund s Bayernem Mnichov, jeho mužstvo Bavorům podlehlo. Ve 12. kole otevřel střelou skóre venkovního zápasu v Brémách, kde 15. prosince 2020 pomohl vyhrát 2:1.[2] V závěrečném skupinovém zápase v Lize mistrů 2. prosince pomohl gólem k domácí remíze 1:1 s Laziem Řím. Borussia Dortmund si ziskem jednoho dalšího bodu zaručila účast v jarním osmifinále.[3] Ve 22. kole se gólově podílel na venkovní výhře 4:0 proti rivalovi Schalke v závěru února.[4] V dubnu podstoupil čtvrtfinálový dvojzápas s anglickým Manchesterem City, na který jeho mužstvo nestačilo a prohrálo oba zápasy výsledkem 1:2.[5][6] Borussia prošla do finále domácího poháru, ve kterém se 13. května 2021 střetla s RB Lipsko. Guerreiro finále odehrál a byl tedy přítomen u vítězství 3:2.[7]

Bayern Mnichov

[editovat | editovat zdroj]

Guerreiro se oficiálně upíše v létě 2023 po skončení smlouvy s Borussií Dortmund mnichovskému Bayernu do roku 2026.[8][9][10]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Guerreiro přijal výzvu k reprezentaci Portugalska na úrovni do 21 let, kterou mu poslal trenér Rui Jorge a debutoval 21. března 2013 v domácí porážce 0:1 proti Švédsku. 7. listopadu 2014, přestože sotva uměl portugalsky, byl vybrán Fernandem Santosem pro kvalifikaci portugalské reprezentace na UEFA Euro 2016 na zápas proti Arménii a přátelské utkání s Argentinou.[11]

Guerreiro byl vybrán do základní sestavy pro Euro 2016. Hned v prvním zápase hrál 90 minut a Portugalsko remizovalo 1:1 s Islandem na Saint-Étienne. Ve finále porazilo Portugalsko Francii 1:0. Během soutěže byl Guerreiro nominován na cenu pro mladého hráče turnaje, kterou nakonec získal jeho spoluhráč Renato Sanches.

Navzdory zranění v sezoně byl Guerreiro nominován na mistrovství světa 2018.

V půlce června 2021 odstartovalo Euro 2020, během něhož Portugalci na úvod porazili 3:0 domácí Maďarsko. Guerreirova gólová tečovaná střela v 84. minutě dala týmu vedení 1:0.[12] Celých 90 minut odehrál proti Německu (prohra 2:4) a i Francii (remíza 2:2), po těchto zápasech postoupilo Portugalsko do osmifinále ze třetí příčky.[13][14]

Představil se na Mistrovství světa, které v listopadu a prosinci 2022 pořádal Katar. Objevil se v základní sestavě prvního utkání proti Ghaně dne 24. listopadu, ve kterém Portugalsko vyhrálo 3:2.[15] O čtyři dny později dostal na levém kraji obrany důvěru trenéra Santose Nuno Mendes. Mendes se však před poločasovou přestávkou zranil a Guerreiro jej nahradil. Ve druhém poločase nahrával Fernandesovi, jehož následný centr skončil v síti Uruguaye. Fernandes vstřelil z penalty vítězný gól na 2:0 a Portugalsko si zaručilo osmifinále.[16]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 Guerreiro uvedl, že podporuje Benfiku Lisabon.[17] Sníval také o tom, že bude hrát za Real Madrid a jeho vzorem byl Cristiano Ronaldo.[18] Jeho portugalský trenér do 21 let, Rui Jorge, si ho pamatoval jako velmi introvertního člověka, částečně kvůli jeho jazykovým obtížím.

Statistika kariéry

[editovat | editovat zdroj]
Klub Sezona Liga Pohár Ligový pohár Evropa Jiné Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Caen II 2010–11 21 1 21 1
2011–12 34 3 34 3
Celkem 55 4 55 4
Caen 2012–13 38 1 1 0 2 0 41 1
Lorient 2013–14 34 0 0 0 0 0 34 0
2014–15 34 7 1 0 1 0 36 7
2015–16 34 3 2 0 5 0 41 3
Celkem 102 10 3 0 6 0 111 10
Borussia Dortmund 2016–17 24 6 5 0 6 1 35 7
2017–18 9 1 2 0 4 1 15 2
2018–19 23 2 3 0 6 4 32 6
2019–20 20 5 0 0 8 0 1 0 29 5
Celkem 76 14 10 0 24 6 1 0 111 20
Celkem za kariéru 271 29 14 0 8 0 24 6 1 0 318 35

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]
Portugalsko
Rok Zápasy Góly
2014 2 1
2015 1 0
2016 13 1
2017 4 0
2018 10 0
2019 9 0
Celkem 39 2

Úspěchy a trofeje

[editovat | editovat zdroj]

Borussia Dortmund

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Portugalsko U21

[editovat | editovat zdroj]

Portugalsko

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
  • Tým turnaje Mistrovství Evropy hráčů do 21 let: 2015[23]
  • Tým turnaje Mistrovství Evropy: 2016[24]
  1. a b c Raphaël Guerreiro - Player profile 22/23. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Marco Reus earns Borussia Dortmund victory at Werder Bremen in first game under Edin Terzic. Bundesliga.com [online]. 2020-12-?? [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Round-up: Dortmund through as goals flow but United face Matchday 6 showdown. UEFA.com [online]. 2020-12-02 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Bundesliga: Priceless Haaland leads Dortmund’s demolition derby of Schalke. Deutsche Welle [online]. 2021-02-20 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Man. City 2-1 Dortmund: Foden snatches City win. UEFA.com [online]. 2021-04-06 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Dortmund 1-2 Man. City: City survive scare to go through. UEFA.com [online]. 2021-04-16 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Borussia Dortmund teach RB Leipzig's Nagelsmann a lesson in German Cup triumph. Deutsche Welle [online]. 2021-05-14 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KGAA, Borussia Dortmund GmbH & Co. BVB bid farewell to five players. www.bvb.de [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-15. (anglicky) 
  9. TEAMS, R. I. P. London. Bayern Munich expected to announce Raphaël Guerreiro’s transfer from Borussia Dortmund. Bavarian Football Works [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. PAVITT, Michael. Raphael Guerreiro to join Bayern Munich on a FREE after Dortmund exit. Mail Online [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  11. Portugal - Raphaël Guerreiro - Profile with news, career statistics and history - Soccerway. us.soccerway.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  12. EMONS, Michael. Hungary 0-3 Portugal. BBC Sport [online]. 2021-06-15 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Portugal - Germany, Jun 19, 2021 - EURO 2020 - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Portugal - France, Jun 23, 2021 - EURO 2020 - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Portugal vs. Ghana. ESPN [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. MCNULTY, Phil. Portugal 2-0 Uruguay: Bruno Fernandes scores twice to secure last-16 place. BBC [online]. 2022-11-28 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. SAPO. Raphael Guerreiro: “Espero jogar no Benfica”. SAPO Desporto [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (portugalsky) 
  18. SMYTH, Andrew. Guerreiro: Ronaldo still the best Portuguese scorer - ronaldo.com. ronaldo.com [online]. 2018-12-12 [cit. 2023-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18. (anglicky) 
  19. a b c d e Raphaël Guerreiro – Achievements. Transfermarkt.com [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Guerreiro, un cran plus haut. Le Figaro (lefigaro.fr) [online]. 2014-12-19 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  21. Our Champions League breakthrough team of 2016. UEFA.com [online]. 2016-12-24 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Bayern, BVB, Freiburg und RB doppelt vertreten: Die kicker-Elf der Saison. kicker.de [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (německy) 
  23. The official Under-21 Team of the Tournament. UEFA.com [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. UEFA EURO 2016 Team of the Tournament revealed. UEFA.com [online]. 2016-07-11 [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-16. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]