Fraser Stoddart | |
---|---|
Fraser Stoddart (7. prosince 2016) | |
Narození | 24. května 1942 (82 let) Edinburgh |
Alma mater | Edinburská univerzita Kalifornská univerzita v Los Angeles Stewart's Melville College |
Pracoviště | Kalifornská univerzita v Los Angeles (1997–2003) Tianjin University (2014–2020) Birminghamská univerzita Sheffieldská univerzita Severozápadní univerzita |
Obory | supramolekulární chemie, organická chemie a Stereochemie |
Ocenění | člen Královské společnosti (1994) Clarivate Citation Laureates (2002) Tetrahedron Prize (2007) Světové ocenění Alberta Einsteina za vědu (2007) Mezinárodní cena krále Fajsala za vědu (2007) … více na Wikidatech |
Web | stoddart |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Fraser Stoddart (* 24. května 1942, Edinburgh) je skotský chemik, specializující se na vývoj molekulárních strojů. Za to roku 2016 získal Nobelovu cenu za chemii, spolu s Jean-Pierre Sauvagem a Benem Feringou.[1][2]
Chemii vystudoval na Edinburské univerzitě, kde získal roku 1966 doktorát. Poté působil na královské univerzitě v Kingstonu v kanadském Ontariu a později se stal vědeckým pracovníkem na univerzitě v Sheffieldu. Od roku 1990 vedl katedru chemie na Birminghamské univerzitě. Od roku 1997 působí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.[3]
Průlomový objev zveřejnil v roce 1991, kdy zkonstruoval na molekulární úrovni strukturu zvanou rotaxan, v níž je jedna molekula navlečená na jinou molekulu jako na osu, což byl základ pro konstrukci „molekulárních aut“.[4] Objevil také novou metodu těžby zlata za pomoci kukuřičného škrobu, která by mohla nahradit hydrometalurgickou těžbu za použití kyanidů, jež má negativní dopady na životní prostředí.[5]
V roce 2007 byl královnou Alžbětou II. uveden do šlechtického stavu. [6]