Michel Zévaco

Michel Zévaco
Michel Zévaco
Michel Zévaco
Narození2. ledna 1860
Ajaccio, FrancieFrancie Francie
Úmrtí8. srpna 1918 (ve věku 58 let)
Eaubonne, FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníEaubonne
Povoláníspisovatel, novinář, nakladatel, filmový režisér.
Národnostfrancouzská
Alma materLyceum svatého Ludvíka
Žánrdobrodružné historické romány
Významná dílaPardaillanové,
Kapitán
PříbuzníXavier Zevaco (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Zévaco (1. února 1860, Ajaccio, Korsika – 8. srpna 1918, Eaubonne) byl francouzský spisovatel dobrodružných historických románů, novinář, nakladatel, filmový režisér, antiklerikalistický a anarchistický aktivista.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Zévaco se narodil v korsickém městě Ajaccio jako syn vojáka. Rodina opustila Korsiku v roce 1869 a usadila se v Deux-Sèvres. Až do roku 1878, kdy odmaturoval, žil v internátní škole. Poté pracoval od roku 1880 jako středoškolský učitel ve Vídni, ale brzy byl propuštěn pro milostný skandál. Vstoupil proto roku 1882 do armády a získal hodnost poručíka u dragounů. Armádu však roku 1886 opustil, především pro problémy s disciplínou, a odstěhoval se do Paříže. Zážitky z vojenského prostředí ale využil pro napsání své prvotiny, sbírky povídek 'Le Boute-Charge (1888). V Paříži začal psát pro anarchistický časopis L'Egalité (Rovnost), kde také roku 1889 publikoval na pokračování jako román-fejeton svůj první román Roublard et Cie. (Prohnanec a spol.).[1][2]

V březnu roku 1892 založil anarchistický týdeník Gueux (Žebrák). O měsíc později, když odmítl zaplatit pokutu 2000 franků, byl odsouzen k šesti měsícům vězení za článek napadající ministra vnitra a obsahující nekritickou chválu anarchistického teroristy Ravachola. Po propuštění spolupracoval s anarchistickými časopisy Libertaire a La Renaissance a s týdeníkem Le Courrier français.[1][2]

Roku 1898 redigoval pro francouzskou antiklerikální ligu (Ligue anticléricale) její časopis L'Anti-clérical a zapojil se také do podpory Alfreda Dreyfuse během Dreyfusovy aféry. Kolem roku 1900 zanechal novinařiny, přestěhoval se do Pierrefonds a zcela se věnoval psaní velmi úspěšných dobrodružných historických románů vycházejících na pokračování v denících Le Journal du Peuple, La Petite République Socialiste a především v Le Matin. V nich také vyšly první čtyři díly jeho slavného románového cyklu Les Pardaillan (Pardaillanové) a také neméně slavný (především díky filmovému zpracování) román Le Capitan (Kapitán). Jeho díla připomínají díky svým zápletkám plným zrad, spiknutí, intrik, soubojů a msty knihy Alexandra Dumase nebo Paula Févala a někdy se nazývají romány kápě a meče.[2][3]

Roku 1917 se stal také filmovým režisérem, když podle vlastního scénáře natočil němý film Déchéance.[4] Zemřel na rakovinu roku 1918 v Eaubonne (předměstí Paříže), kam se přestěhoval během první světové války.[2]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Pardaillanové

[editovat | editovat zdroj]

Les Pardaillan (Pardaillanové) je desetidílný románový cyklus, líčící osudy rytířů de Pardaillan (otce, syna a vnuka). Cyklus byl v knižním vydání rozdělen do pěti částí, přičemž každá z nich obsahuje dva romány.[5]

  • Par le fer et par l'amour (1902), román-fejeton, který vycházel na pokračování v La Petite République Socialiste. Jde o první část cyklu, odehrávající se v období hugenotských válek ve Francii a vrcholící Bartolomějskou nocí. Hlavními hrdiny jsou Jean de Pardaillan a jeho otec Honoré. V knižním vydání z roku 1907 byl román rozdělen do dvou dílů:
    • Les Pardaillan (česky jako Pardaillanové, otec a syn),
    • L’Épopée d’Amour (česky jako Zamilovaný Pardaillan).
  • La Fausta (1903, Fausta), román-fejeton (v La Petite République Socialiste), druhá část cyklu, odehrávající se v letech 1588–1589 za vlády Jindřicha III a vrcholící jeho vraždou. V románu se objevuje postava Fausty, krásné a nebezpečné princezny z rodu Borgiů. V knižním vydání roku 1908 byl román rozdělen do dvou dílů:
    • La Fausta,
    • Fausta vaincue.
  • Pardaillan et Fausta (1912–1913, Pardaillan a Fausta), román-fejeton (v Le Matin), třetí část cyklu, odehrávající se roku 1590 za vlády Jindřicha IV. Zde se objevuje syn Pardaillana a Fausty Jehan. V knižním vydání roku 1913 byl román rozdělen do dvou dílů:
    • Pardaillan et Fausta
    • Les Amours du Chico.
  • Le Fils de Pardaillan (1913–1914, Pardaillanův syn), román-fejeton (v Le Matin), čtvrtá část cyklu, odehrávající se roku 1610, ve kterém by zavražděn Jindřich IV.. V knižním vydání z roku 1916 byl román rozdělen do dvou dílů:
    • Le Fils de Pardaillan, později také jako Jehan-le-Brave,
    • Le trésor de Fausta.
  • La fin de Pardaillan (1926, Pardaillanův konec), pátá závěrečná část cyklu, vydaná posmrtně a odehrávající se roku 1614 za vlády regentky Ludvíka XIII. Marie Medicejské. Román vyšel ve dvou dílech:
    • La fin de Pardaillan,
    • La fin de Fausta.

Další díla

[editovat | editovat zdroj]
Obálka Zévacoa románu Triboulet z roku 1901
  • Le Boute-Charge (1888), sbírka povídek z vojenského života.
  • Roublard et Cie., les tripoteurs du socialisme (1899, Prohnanec a spol.), román-fejeton s politickým podtextem, který vycházel na pokračování v časopise L'Egalité.
  • La Retraite de l'Adjudant Féraut (1899), román-fejeton z vojenského prostředí (v L'Egalité).
  • La Dernière Grisette (1890, Poslední grisetta), román-fejeton s konvenčním milostným příběhem o oběti společenských předsudků (v L'Egalité).
  • Le Royaume de Minuit, třídílný románový cyklus o tajemné organizaci:
    • Le Train rouge (1890, Červený vlak), román-fejeton (v L'Egalité),
    • L'Ombre fatale (1890, Osudný stín), román-fejeton (v L'Egalité),
    • Le Roi de minuit (1891, Král půlnoci), román-fejeton (v La Petite République Socialiste).
  • Xerxes vainqueur (1894), povídka, časopisecky v Le Courrier Français.
  • Bohémiens autour d’un chevalBohémiens autour d’un cheval (1895), povídka, časopisecky v Le Courrier Français.
  • Le Chevalier de la Barre (1899, Rytíř de la Barre), román-fejeton (v Le Journal du Peuple) odehrávající se za vlády Ludvíka XV.
  • Marie-Rose (1899–1900), román-fejeton (v Le Journal de Lille)), příběh lásky a vášně.
  • Les Ragastens, třídílný románový cyklus o osudech rytířů de Ragastens (otce, syna a vnuka)
    • Borgia (1900), román-fejeton (v La Petite République Socialiste) odehrávající se na počátku 16. století,
    • Triboulet (1900–1901) román-fejeton (v La Petite République Socialiste) odehrávající se koncem vlády Františka I., knižně roku 1910 ve dvou dílech jako Triboulet a La Cour des Miracles (Soud zázraků),
    • La Grande Aventure (1922), vydáno posmrtně, román odehrávající se roku 1577 za vlády Jindřicha III.
  • Le Pont des soupirs (1901, Most vzdechů), román-fejeton (v La Petite République Socialiste) připomínající svým dějem Dumasova Hraběte Monte Crista a odehrávající roku 1509 v Benátkách, knižně roku 1909 ve dvou dílech jako Le Pont des soupirs (Most vzdechů) a Les Amants de Venise (Benátští milenci).
  • La Marquise de Pompadour (1902, Markýza de Pompadour),
  • Fleurs de Paris (1904, Pařížské květy), román-fejeton (v La Petite République Socialiste).
  • Les Mysteres de la Tour de Nesle (1905, Tajemství Nesleské věže), román-fejeton (v La Petite République Socialiste), odehrávající se na počátku 14. století a zpracovávající pověst, že královna Johana Burgundská měla milence, kteří byli vražděni a jejich těla shazována z Nesleské věže v pytlích do Seiny.
  • Le Capitan (1906, Kapitán), román-fejeton (v Le Matin) odehrávající se roku 1616 za vlády regentky Ludvíka XIII. Marie Medicejské a vyprávějící příběh drobného šlechtice Francoise de Capestang, který je příkladně věrný králi.
  • Les bâtards de Napoléon III. (1906, Levoboček Napoleona III.), román-fejeton (v Le Matin) vydaný anonymně.
  • Le Royal de Beaurevers, dvoudílný román odehrávající se za vlády o životě slaného lékaře a věštce Nostradama a jeho potomků:
    • Nostradamus (1907, román-fejeton (v Le Matin) odehrávající se v letech 1536–1559.
    • Le Pré-aux-Clercs (1919), posmrtně, román-fejeton (v Le Matin), odehrávající se roku 1560. V knižním vydání z roku 920 byl román rozdělen do dvou dílů: Le Pré aux Clercs a Fiorinda la Belle
  • L'Héroïne (1908, Hrdinka), posmrtně, román-fejeton (v Le Matin) odehrávající se roku 1626.
  • Hardy Passavant, dvoudílný román odehrávající se v letech 1397–1419 za vlády Karla VI.:
    • L'Hôtel Saint-Pol 1909), román-fejeton (v Le Matin), knižně 1911 ve dvou dílech jako L'Hôtel Saint-Pol a Jean Sans Peur.
    • La Reine Isabeau (1917–1918), román-fejeton (v Le Matin), knižně 1918 ve dvou dílech jako La Reine Isabeau a Le Pont de Montereau.
  • Clother Ponthus, dvoudílný román odehrávající se v letech 1539–1544 za vlády Františka I.:
    • Don Juan (1916), román-fejeton (v Le Matin), knižně rovněž 1916 ve dvou dílech jako Don Juan a Le Roi amoureux.
    • La Reine d'Argot (922), posmrtně, ve dvou dílech jako La Reine d'Argot a Primerose.
  • Déchéance (1935), posmrtně, podle Zévacova filmového scénáře napsal knihu jeho bratr Alexandre.[5]

Adaptace

[editovat | editovat zdroj]
Plakát k premiéře operety Benátští milenci roku 1953.

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Film

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 732.
  2. ↑ a b c d Michel Zévaco – Journaliste anarchiste et romancier populaire
  3. ↑ MIchel Zívaco – Encyclopédie Larousse
  4. ↑ Michel Zévaco na IMDB
  5. ↑ a b c Michel Zévaco – Bibliographie complète

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]