Akira Jošino
| Akira Jošino | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. ledna 1948 (76 let) Suita |
| Alma mater | Kjótská univerzita (1966–1970) Kjótská univerzita (1970–1972) Ósacká univerzita (do 2005) Osaka Prefectural Kitano High School |
| Povolání | chemik, inženýr, vynálezce a výzkumník |
| Zaměstnavatelé | Asahi Kasei (od 1972) Kjúšúská univerzita Univerzita Meijo |
| Ocenění | Medaile cti s fialovou stuhou (2004) Yamazaki-Teiichi Prize (2011) Global Energy Prize (2013) Charles Stark Draper Prize (2014) Japonská cena (2018) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akira Jošino, japonsky 吉野 彰, v anglickém přepisu Akira Yoshino (* 30. ledna 1948, Suita) je japonský chemik. V roce 2019 obdržel Nobelovu cenu za chemii, a to za vývoj lithium-iontových baterií.[1]
Vystudoval petrochemii na Kjótské univerzitě, roku 1970 zde získal bakalářský, za dva roky pak magisterský titul. Poté pracoval ve firmě Asahi (nyní Asahi Kasei). Právě zde učinil svůj zásadní objev. V roce 2005 získal doktorát z inženýrství na univerzitě v Ósace. V roce 2010 se stal prezidentem Střediska pro technologii a hodnocení lithiové iontové baterie. Působil také jako profesor na univerzitě Meijo. V roce 2014 získal Draperovu cenu, jednu z nejprestižnějších inženýrských cen.[2] Za pět let obdržel i cenu Nobelovu.
Jošino se do vývoje baterií zapsal svou snahou nahradit v ní poměrně nebezpečné – neboť na vzduchu silně hořlavé – kovové lithium, největší slabinu základní lithiové baterie vynalezené Stanley Whittinghamem (spolunositelem Nobelovy ceny za rok 2019). Lithiové ionty jsou v baterii nezbytné, ale kovové lithium slouží jen jako „mřížka“, do níž se ionty ukládají, a Jošino byl přesvědčen, že ta je nahraditelná. Problém efektivnější katody již před ním vyřešil John Goodenough (druhý spolunositel), za pomoci oxidu kobaltu (později fosfátu železa), toto řešení Jošino převzal a soustředil se na problém anody. Experimentoval s různými uhlíkatými materiály, neboť bylo zřejmé, že právě uhlík má nejlepší schopnost roli „mřížky na ionty“ plnit. Problém byl, jak získat uhlík čistý – v čisté podobě se nikde v přírodě nevyskytuje. Jošida zkoušel čistit různé látky, až dospěl k zásadnímu průlomu u ropného koksu, jenž vzniká při vysokých teplotách v ropě. Vynalezl způsob čistění koksu, který vede k zisku látky s 99,5 procentní koncentrací uhlíku. Anoda z této látky je násobně bezpečnější než anoda z kovového lithia a přitom plní jeho funkci.[3] To otevřelo cestu lithiové baterii k využití v průmyslu. Patent Jošino podal roku 1985 a brzy ho prodal společnosti Sony. Ta ve svém výrobku vynález užila prvně v roce 1991.[2] Vzápětí způsobil revoluci při výrobě mobilních telefonů. Následovaly další aplikace: notebook, tablet, mp3 přehrávač, nebo elektromobil.[4]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád kultury – Japonsko, 2019[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 2019. NobelPrize.org [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Yoshino Akira | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií. iDNES.cz [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Nobelova cena za chemii oceňuje lithium-iontové baterie – Akademie věd České republiky. avcr.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ CNN, Allen Kim. 'Mario Bros.' creator Shigeru Miyamoto to be given one of Japan's highest honors. CNN [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akira Jošino na Wikimedia Commons
