prof. Vladimir Prelog | |
---|---|
Narození | 23. července 1906 Sarajevo, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. ledna 1998 (ve věku 91 let) Curych, Švýcarsko |
Národnost | Chorvatská |
Alma mater | ČVUT |
Pracoviště | ČVUT Záhřebská univerzita ETH Zürich |
Obor | Biochemie |
Ocenění | Nobelova cena za chemii (1975) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Prelog (23. července 1906 Sarajevo – 7. ledna 1998 Curych) byl chorvatský organický chemik a držitel Nobelovy ceny za chemii. V letech 1924–8 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství (tehdy jako součást ČVUT), kde získal v roce 1929 doktorát. Žil a působil v Praze, kde se v roce 1933 oženil s Kamilou Vítkovou.[1] Později působil jako docent a profesor na universitě v Záhřebu a po okupaci Jugoslávie od roku 1941 na ETH v Curychu, kde se stal profesorem a vedoucím laboratoře.
Prelog získal v roce 1975 společně s J. W. Cornforthem Nobelovu cenu za chemii za svůj výzkum stereochemie organických molekul a reakcí.[2]
Bylo podle něj pojmenováno Cahn-Ingold-Prelogovo pravidlo určování priority substituentů. Byl držitelem mnoha čestných doktorátů (univerzity v Záhřebu, Paříži a Liverpoolu), členem mnoha učených společností a akademií věd, jako například Francouzské akademie věd, Národní akademie věd Spojených států amerických, Ruské akademie věd, American Academy of Arts and Sciences, Německé akademie věd Leopoldina či Královská společnost. V roce 1966 mu byla udělena Hanušova medaile.
Pohřben je na záhřebském hřbitově Mirogoj.