Jules Hoffmann | |
---|---|
Jules Hoffmann (2011) | |
Narození | 2. srpna 1941 (83 let) Echternach |
Alma mater | Štrasburská univerzita Marburská univerzita Lycée de garçons Luxembourg |
Povolání | biolog, imunolog, lékař, vysokoškolský učitel a výzkumník |
Zaměstnavatel | Francouzská akademie věd |
Ocenění | Gay-Lussac-Humboldt-Prize (1983) William B. Coley Award (2003) Cena Roberta Kocha (2004) Balzanova cena (2007) Clarivate Citation Laureates (2008) … více na Wikidatech |
Rodiče | Jos Hoffmann |
Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 2007–2008) 7. křeslo Francouzské akademie (od 2012) |
Web | www-ibmc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jules A. Hoffmann (* 2. srpna 1941, Echternach, Lucembursko) je francouzský biolog lucemburského původu[1], ředitel výzkumu a člen správní rady Národního centra vědeckého výzkumu (National Center of Scientific Research, CNRS) ve Štrasburku. Od roku 1992 je členem Francouzské akademie věd, v níž v letech 2007–2008 zastával funkci prezidenta.
Spolu s Brucem Beutlerem obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2011 za „objev týkající se aktivace vrozené imunity.“ Třetím nositelem ceny z daného roku, který získal polovinu z celkové finanční odměny, se stal Ralph M. Steinman za „objev dendritických buněk a jejich role v rámci získané imunity.“[2]
Hoffman se svou skupinou přispěli k poznání vrozené imunity především tím, že v roce 1996 jako první popsali Toll geny v rámci imunitního systému octomilky a uvedli jejich klíčovou roli při potlačení vzniku plísňové infekce,[3] aktivací syntézy bakteriostatických peptidů.
Pregraduální obory zoologie, chemie a obecná biologie, stejně jako postgraduální studium biologie (Ph.D., 1969) absolvoval na Štrasburské univerzitě. Postdoktorální pobyt strávil v letech 1973–1974 na západoněmeckém pracovišti Institutu pro biochemii univerzity v Marburgu.
V období 1964–1968 byl postgraduálním vědeckým pracovníkem v laboratoři CNRS, kde se zabýval výzkumem krevních buněk u sarančat, od roku 1969 pak vědcem této instituce. V roce 1974 byl jmenován ředitelem výzkumu Štrasburské univerzity. V letech 1978–2005 působil také jako ředitel výzkumné skupiny CNRS – Imunitní odpověď a vývoj u hmyzu. Mezi lety 1993–2005 byl ředitelem Institutu molekulární a buněčné biologie CNRS ve Štrasburku.
Hlavní doménou vědecké práce je výzkum hmyzí imunity a hormonů. Od octomilek, přešel na složitější organizmus – komára rodu Anopheles.
Je členem Německé akademie věd Leopoldina, Francouzské národní akademie věd, Akademie Europaea, Evropské organizace molekulární biologie (European Molecular Biology Organization, EMBO), Národní akademie věd Spojených států amerických a Ruské akademie věd.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jules A. Hoffmann na anglické Wikipedii.