John Gurdon

Sir John Gurdon, FRS
John Gurdon v Cambridgi, 2012
Rodné jméno	John Bertrand Gurdon
Narození	2. října 1933 (91 let) Dippenhall, Hampshire Spojené království Spojené království
Alma mater	Christ Church Etonská kolej Edgeborough School
Pracoviště	Univerzita v Cambridgi (od 2001) Oxfordská univerzita Kalifornský technologický institut
Obor	vývojová biologie
Ocenění	Feldberg Foundation (1975) Crooneova medaile a přednáška (1976) Paul-Ehrlich-und-Ludwig-Darmstaedter-Preis (1977) Novartis Medal and Prize (1979) Cena Charlese Léopolda Mayera (1984) … více na Wikidatech
Rodiče	William Nathaniel Gurdon
Web	www.gurdon.cam.ac.uk/research/gurdon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir John Bertrand Gurdon (* 2. října 1933 Dippenhall, Hampshire) je britský vývojový biolog, který uskutečnil průkopnický výzkum v oblasti přenosu jádra somatických buněk^[1][2][3] a klonování.^[4][5][6][7] V roce 1989 obdržel Wolfovu cenu za lékařství, roku 2009 Laskerovu cenu, a v roce 2012 se stal spolu se Šin'ja Jamanakou laureátem Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství, když objevil, že se specializované buňky mohou vrátit zpět (reprogramovat) do stádia pluripotentní kmenové buňky.^[8]

Vzdělání a kariéra

Po absolvování střední školy Eton College^[9] pokračoval oborem klasická studia na koleji Christ Church Oxfordské univerzity. V průběhu vysokoškolského studia změnil zaměření a přestoupil na zoologii, kde se v postgraduálním programu s Michaelem Fischbergem věnoval výzkumu jaderné transplantace u africké žáby drápatky vodní (Xenopus laevis; disertační práce: „Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates“ (Studie nukleocytoplazmatických vztahů během diferenciace u obratlovců))^[10] která je velmi citlivá na aplikaci choriogonadotropního hormonu. Postdoktorální pobyt strávil na Kalifornském technologickém institutuu^[11] a následně se vrátil do Anglie na Ústav zoologie Oxfordské univerzity (1962–1971).

Většinu vědeckého života prožil na Univerzitě v Cambridgi, nejdříve v laboratoři molekulární biologie (1971–1983) a poté na Ústavu zoologie (od roku 1983). V roce 1989 se stal zakládajícím členem cambridgeského Institutu pro buněčnou biologii a rakovinu (Wellcome/CRC Institute for Cell Biology and Cancer; pozdějším názvem Wellcome/CR UK), který do roku 2001 vedl. V letech 1995–2002 přednášel na Magdalene College v Cambridgi.

Vědecká činnost

Jaderný přenos

Na Oxfordské univerzitě v roce 1958 úspěšně naklonoval deset^[12] pulců, když použil neporušená jádra tělních buněk žáby drápatky vodní, jež vložil do vyprázdněných (tzv. enukleovaných) vajíček.^[13][14] Výsledky zveřejnil roku 1962 v časopise Development.^[12] Vyvrátil tak představu, rozvíjenou biology Robertem Briggse a Thomasem J. Kingem, kteří v roce 1952 vydali v periodiku PNAS studii, podle níž nelze diferencovanou buňku reprogramovat na úroveň pluripotentní nediferenciované kmenové buňky.^[15] Přesto stále jednoznačně neprokázal, že transplantovaná jádra pochází ze zcela diferenciovaných buněk. Tento důkaz přinesl až vědecký tým z basilejského Imunologického institutu v roce 1975,^[16] když se mu podařilo transplantovat jádra pocházející z lymfocytů produkujících protilátky (důkaz plné diferenciace buňky) do enukleovaných vajíček, z nichž se narodili pulci.

Exprese mRNA

Gurdon se s kolektivem věnoval také průkopnickému výzkumu na poli mikroinjekčního vpravení molekul messengerové RNA do vajíček a oocytů drápatky vodní a zkoumaní procesu jejich translace.^[17] Tato technika se široce uplatnila v identifikaci mediátorovou RNA kódovaných (vzniklých) bílkovin a zjišťování jejich funkce.

Poslední výzkum

Poslední oblastí výzkumu se stala analýza mezibuněčných faktorů zodpovědných za diferenciaci buněk a objasnění mechanizmu reprogramování buněčného jádra v rámci transplantačních experimentů, a to včetně objasnění role histonů při reaktivaci genů majících za úkol pluripotenci^[18][19] a významu demethylace transplantovaných DNA (viz také epigenetika).^[20]

Politika a vyznání

Gurdon prohlásil, že politicky stojí „uprostřed cesty“ a přiklání se k agnosticismu.^[21]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Gurdon na anglické Wikipedii.

1. Gurdon, J. B.; Byrne, J. A. (2003). "The first half-century of nuclear transplantation" Archivováno 18. 5. 2016 na Wayback Machine.. Proceedings of the National Academy of Sciences 100 (14): 8048.
2. Gurdon, J. B. (2006). "From Nuclear Transfer to Nuclear Reprogramming: The Reversal of Cell Differentiation Archivováno 5. 1. 2020 na Wayback Machine.". Annual Review of Cell and Developmental Biology 22: 1–22
3. Gurdon, J. B.; Melton, D. A. (2008). "Nuclear Reprogramming in Cells". Science 322 (5909): 1811–1815.
4. Kain, K. (2009). "The birth of cloning: An interview with John Gurdon". Disease Models and Mechanisms 2 (1–2): 9–10.
5. Williams, R. (2008). "Sir John Gurdon: Godfather of cloning". The Journal of Cell Biology 181 (2): 178–179.
6. Gurdon, J. (2003). "John Gurdon". Current biology : CB 13 (19): R759–R760
7. Gurdon, J. (2000). "Not a total waste of time. An interview with John Gurdon. Interview by James C Smith". The International journal of developmental biology 44 (1): 93–99
8. The Nobel Prize in Physiology or Medicine – 2012 Press Release [online]. Nobel Media AB, 8 October 2012. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. None of us should ever be written off. www.thisisdorset.co.uk. Western Gazette, 18 October 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-30. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
10. Gurdon, John (1961). [Studies on nucleocytoplasmic relationships during differentiation in vertebrates]
11. Rodney Porter Lectures: Biography
12. Media s námi a o nás: Žáby si Nobelovu cenu zaslouží!', Technet.cz, 22.10.2012 Archivováno 9. 9. 2020 na Wayback Machine., Krylov, V.; na stránkách Přírodovědecké fakulty UK v Praze
13. Gurdon, J. B.; Elsdale, T. R.; Fischberg, M. (1958). "Sexually Mature Individuals of Xenopus laevis from the Transplantation of Single Somatic Nuclei". Nature 182 (4627): 64–65
14. Gurdon, J. B. (1962). "The developmental capacity of nuclei taken from intestinal epithelium cells of feeding tadpoles". Journal of embryology and experimental morphology 10: 622–640
15. Robert Briggs and Thomas J. King. Transplantation of Living Nuclei From Blastula Cells into Enucleated Frogs' Eggs. Proc Natl Acad Sci U S A.. May 1952, s. 455–463. DOI 10.1073/pnas.38.5.455. PMID 16589125. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
16. WABL, Matthias, Louis DuPasquier. Lymphocytes of the toad Xenopus laevis have the gene set for promoting tadpole development.. Science. 26, s. 1310–2. PMID 1198115. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
17. Gurdon, J. B.; Lane, C. D.; Woodland, H. R.; Marbaix, G. (1971). "Use of Frog Eggs and Oocytes for the Study of Messenger RNA and its Translation in Living Cells". Nature 233 (5316): 177–182.
18. Jullien, J.; Astrand, C.; Halley-Stott, R. P.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2010). "Characterization of somatic cell nuclear reprogramming by oocytes in which a linker histone is required for pluripotency gene reactivation". Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 107 (12): 5483–5488
19. Pasque, V.; Gillich, A.; Garrett, N.; Gurdon, J. B. (2011). "Histone variant macroH2A confers resistance to nuclear reprogramming". The EMBO Journal 30 (12): 2373–2387
20. Simonsson, S.; Gurdon, J. (2004). "DNA demethylation is necessary for the epigenetic reprogramming of somatic cell nuclei". Nature Cell Biology 6 (10): 984–990
21. Johnny Michael. John Gurdon on ethics, politics, religion, and anti-theism [online]. upublish.info, 2012-10-11 [cit. 2012-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-28. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• (anglicky) John Gurdon profil na Gurdon Institute

Autoritní data	CiNii: DA00776321 GND: 1023551330 ISNI: 0000 0001 1776 0653 LCCN: n81047632 NDL: 00442000 NLA: 36069508 NLI: 987007275072505171 NLP: a0000003224506 NTA: 067858295 ORCID: 0000-0002-5621-3799 PLWABN: 9810585618205606 Scopus: 7102977003 SELIBR: 337754 SNAC: w6p99xfj SUDOC: 084997699 Trove: 1206269 VIAF: 94291756 WorldCat Entities: E39PBJmTrf87bXFP4jQkdxmKh3

Portály: Biologie | Lidé | Medicína | Spojené království